Klíč k regeneraci a ochraně před stresem
Když si dáte jednou za čas či pravidelně pořádně do těla, cítíte se krásně zničeně, ale přitom šťastně. Bolí vás celý člověk, sotva lezete do schodů, ale ten blahodárný pocit stále trvá. Jistě, rozproudila se látková výměna, buňky v těle byly okysličeny, lymfatický systém plesá radostí, že může fungovat a potními žlázami vylučuje z těla všechny škodlivé látky, které nepotřebuje. Váš mozek dostal impuls k produkci serotoninu a vaše tělo je v neskutečné euforii, za což mohou endorfiny tzv. hormony štěstí. Reagujete s úsměvem a vlídným slovem a dál se zabýváte lehčími činnostmi, které by tuto euforii prodloužily. Když se věnujete pohybu ať jde o cvičení, rychlou chůzi, procházky se psem či tanec, chráníte se možná více než si dokážete uvědomit. Vaše obranyschopnost se zvyšuje. Jste v pohodě, zdraví a zvládáte lépe stresové situace.
Není zátěž jako zátěž
Nakládáte-li si jednou za čas či pravidelně pořádnou zátěž po psychické stránce, začnete se cítit také zničeně, ale nešťastně. A také vás bolí celý člověk, sotva lezete do schodů a ten ničivý pocit přetrvává. V lepších případech to není pravidelně a řeknete si: „měl/a jsem těžký den, z toho se vyspím a to bude dobré“. Sama za sebe říkám, že by to bylo skvělé, kdyby to takto fungovalo. Jenže když si nakládáte pořád, tak i to se na vašem a ve vašem těle projevuje. Látková výměna nepracuje tak jak by měla. Lymfatický systém mění rytmus a zpomaluje se, dává vám to najevo tím, že začínáte být náchylnější k virózám, ale ne k těm krátkodobým. Lymfatické uzliny se výrazně zvětší, protože už ten odpad z těla nevylučují dál ven. Lymfatické „odpadní nádoby“ jsou přeplněné. Produkce serotoninu výrazně klesá, protože se cítíte unavení, bez nálady a zavřeli byste se nejraději před celým světem.
Když je toho více, než unesete
Nemluvím samozřejmě o těžkých nákupních taškách se kterými se vláčíte v odpoledních hodinách z práce, protože musíte zajistit stravu pro členy rodiny, i když to v pokročilé fázi zatěžuje samozřejmě mnohem více než jindy. Jste-li dlouhodobě v negativním prostředí a stresu, počítejte s tím, že se to na vás a ve vás podepíše. Neříkám vám nic nového, jen se s vámi chci podělit o svou vlastní zkušenost.
Jak to vše začalo?
Člověk asi moc nedokáže říci, pokud se nejedná o výraznou stresovou zátěž spojenou například s razantní změnou v životě (partnerské vztahy, změna zaměstnání). Ale několikrát jsem bývala zničená z práce, bohužel psychicky a nejednou jsem ronila slzy, cítila se zraněná a nedokázala se bránit proti chování své nadřízené. Byl to psychický upír. Nevlídné chování před ostatními kolegy, arogance. Nebyla to jediná příčina, ale dovolím si tvrdit, že jedna z hlavních.
Za pár let se to jaksi nahromadilo, mezitím probíhala i změna bydliště a další nový start od nuly, počínaje základním vybavením domácnosti. A pak jednoho dne, kdy vše začalo jako běžná viróza, si asi moje tělo řeklo dost, takhle to dál nejde. Když jsem to neviděla já, moje tělo ke mně muselo promluvit. Cítila jsem se neskutečně unavená, měla jsem „lehce“ zvýšené teploty 37,2 °C, bílá jako stěna a bez energie. Všechny odběry byly v pořádku. Pár dní jsem tedy byla doma a poté dál normálně chodila do zaměstnání. Doma jsem po práci byla schopna umýt akorát nádobí, ale to mě kolikrát vyčerpalo natolik, že jsem si musela jít lehnout a spát. Zkrátka nebyla jsem schopna ničeho. Zcela běžné činnosti mě neskutečně vyčerpávaly.
Nevzpomínala jsem si na přesnost událostí, které se staly před několik dny. Jednou jsem se vzbudila s tupou bolestí v rameni, bylo to, jak kdyby mě do něj někdo několikrát udeřil. Lékař si s tím nevěděl rady a tak mě poslal na rehabilitaci, kde mi dali obstřik půlky zad a když viděli, že mi tečou po tvářích slzy, neváhali s tím a předepsali mi antidepresiva. Ta jsem ale odmítla užívat. Navštívila jsem ještě další dva lékaře, kdy jeden se mě naopak v užívání antidepresiv snažil podpořit s tím, že budu taková „free“. Já jsem chtěla být ale plně při smyslech. Prý by zajistily výše zmiňovanou tvorbu serotoninu. Místo antidepresiv jsem si nasadila sluchátka a každý den cestou do práce a z práce poslouchala oblíbenou hudbu. A není novinkou, že hudba léčí! Bylo to skvělé, se sluchátky na uších jsem se cítila jako v ochranné ulitě. Mé tělo s velmi oslabenou imunitou tak bylo skvělou půdou pro výskyt bakterií a jedna z nich mě navštívila. Tu zřejmě pomohly zničit léky, po kterých jsem zvracela a bylo mi nevolno. Bolesti v paži putovaly sem a tam. Další lékař celý můj stav vyhodnotil jako únavový syndrom.
Několik zásadních změn
…jsem musela provést ve svém životě. A velkým a zásadním krokem bylo v tomto mém období zahájení cvičení taiči. Byla jsem již delší dobu vnitřně přesvědčena o tom, že právě taiči nastolí v mém těle rovnováhu. Později se ukázalo, že nejen v těle, ale také v duši a především v mysli. Díky tomu se zlepšují mé smysly, otevřely se mi další, pro mě důležité, směry. Začala jsem číst a vzdělávat se. Také v práci došlo ke změně nadřízené, se kterou se nyní občas pracovně setkávám. Ale dokáži s ní komunikovat. A dokáži jí říci NE a nedělá mi to žádné potíže. Ovšem k tomu, aby se mi v tomto směru dosti ulevilo bylo potřeba provést ukončení energetických vazeb. Cítila jsem velkou úlevu, byla to taky pořádná zátěž. Celkově jsem zvolnila životní tempo a konečně si přestala brát práci domů. Nyní se snažím naslouchat. Především svému tělu, které to se mnou nemá lehké a tím nemyslím jen několik kilogramů nadváhy. 🙂 A pokud se nacházím ve stresovém prostředí, hledám způsob jak se ochránit, protože ne vždy je možné toto prostředí okamžitě opustit.
Vděčnost, respekt a přijetí
Následovalo po tomto několikaměsíčním období. Po této životní zkoušce a příležitosti vím, kudy vede má cesta po které se snažím kráčet. Pořád mi však ještě tak trochu něco chybí k tomu, aby mé kroky byly jistější. Ale k tomu si dojdu. 😉 Pamatujte, že i „nemoc“ může být významným trenérem, i když poslední dobou užívám spíše výraz „posunovač“, protože tihle posunovači, které potkáváme v životech nás jednoduše posouvají.
Nikdy se nevzdávejte, protože co vás nezabije, to vás posílí a posune.
S láskou Meli
Zdroj foto:Pixabay.com
