Konec června – normální den, čtvrtek s nenormálním koncem. Den, kdy se nám život obrátil ” vzhůru nohama.”
Seděli jsme celou noc venku, byla to” krásná” noc, přemýšleli, co bude dál. Nebýt okamžité pomoci, nad ránem se začaly ozývat sirény hasičů, policistů, armády z celé republiky, asi bychom to vzdali. S nimi přišla naděje, že to zvládneme, že máme východisko, že nejsme sami, že to prostě půjde.
Kdo to s náma prožil – ví. Nikdo z nás nedokáže plně ocenit a poděkovat vojákům, hasičům, policistům. Slova jsou asi zbytečná,
Policisté nás chránili před nájezdy “novinářů|” a jiných rádoby mecenášů. Díky, díky.
Změnil se ráz krajiny, než dorostou stromy, v Mikulčicích byla alej ve tvaru kříže – byla.
Prázdniny – ne moře, ne relax – tvrdá práce, ale v Moravské Nové Vsi funguje škola – úžasné.
Hrušky – obec žije. A my ostatní taky. Hodonín – užili jsme si “hody.”
Nedokážu tady vyjádřit svůj osobní dík všem, co přispěli, pomohli. Pořád mám v slzy v očích a budím se v noci hrůzou.
Propadali jsme zoufalství, plakali jsme, ale právě dobrovolníci byli ti, co nás zvedli a dali nám víru, že bude líp.
Více fotek nedám, nemám sílu.
Děkuji všem, všem co jste nám pomohli, byť jen tím, že jste drželi pěsti, palce. A že jste byli s námi v myšlenkách. Dali jsme to!!!!!!
DĚKUJI VŠEM!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
P.S. Do dnešních dnů není plně zprovozněná trať mezi Břeclaví a Hodonínem.
