Gustav Brom, původním jménem Gustav Frkal se narodil na Slovensku 22. května roku 1921. Brom vyrůstal v sirotčinci. Základní školu vychodil ve Veverské Bítýšce na Brněnsku. Do Brna se přestěhoval ve dvanácti letech a považoval ho za své rodné město.
V roce 1939 Broma ještě jako studenta za rozdávání protinacistických letáků zadrželo gestapo a čtyři měsíce byl vězněn na Špilberku. Po propuštění znovu začal hrát se svou kapelou R-Boys. V té době si zvolil i nové příjmení.
Jak sám říkal, hrát na saxofon a jmenovat se Frkal, to prostě nešlo. Mohl to však být klidně „Jód“, kdyby tužku do encyklopedie zapíchl kousek vedle.
Byl nejenom vynikající hudebník, úspěšný manažer, hledač talentů (objevil například Hanu Zagorovou), vtipný moderátor vlastních koncertů, ale i textař a zpěvák. Během několika málo hodin po oznámení letu prvního kosmonauta v roce 1961 například nazpíval píseň Pozdrav astronautovi (aneb Dobrý den, majore Gagarine) jako poctu Juriji Gagarinovi, kterou narychlo složili Jaromír Hnilička a Pavel Pácl. Ta se pak stala velkým hitem.
V jeho velkém jazzovém bigbandu, respektive tanečním orchestru hrál i legendární saxofonista Karel Krautgartner a mnozí jiní další výborní muzikanti, jako například Václav Holub, který na svého někdejšího vedoucího navázal a později začal vést úspěšný brněnský soubor Junior Big Band.
Orchestr Gustava Broma patřil ve své době ke špičkovým hudebním tělesům, které umělo hrát nejen swing a jazz, ale zvládalo i mnoho skladeb z tzv. středního proudu. Brom vedl toto hudební uskupení nepřetržitě až do své smrti v roce 1995. Po válce hrával v pražské kavárně Vltava, krátce ve Švýcarsku a v roce 1948 v bratislavském rozhlasu. V roce 1963 orchestr zvítězil na festivalu big bandů v Manchesteru. V roce 1994 začal s orchestrem spolupracovat slovenský dirigent a trumpetista Vladimír Valovič, který se po smrti Gustava Broma stal šéfdirigentem.
Gustav Brom umírá ve svých 74 letech 25. září roku 1995.
