V roce 1934 byl stav kostela velmi špatný a hrozil jeho zánik. Stavba byla proto nabídnuta k odkoupení do Hradce králové. Zastupitelstvo Hradce Králové schválilo na návrh starosty města Josefa Pilnáčka koupi kostelíku za dvanáct tisíc korun československých. Kostel byl během května a června 1935 rozebrán a přepraven po železnici do Hradce Králové.
Už v létě 1935 stál kostelík v novém “domově”, a to v Jiráskových sadech. Po drobných úpravách byl 28. října roku 1935 slavnostně otevřen jako památka padlých československých legionářů za první světové války. V současné době je kostel majetkem města a slouží Pravoslavné církvi.
Obnova vzácného kostelíku
Kostel tvoří třídílná dřevěná budova krytá šindelem. Nad každou částí budovy je věžička, zakončená dřevěnou kopulí. Interiér kostela je bohatě zdoben množstvím obrazů svatých, tzv. ikonostasů. Areál kostela je oplocen původním ohrazením s šindelovou korunou, vlevo od kostela stojí dřevěný kříž se symboly umučení Krista.
V letech 2016 – 2019 prošel kostelík zásadní obnovou – dočkal se nového opláštění, restaurace bohatého mobiliáře a nástěnných maleb, ale také zvýšeného protipožárního zabezpečení, takže nyní svítí novotou. Světlá barva modřínového dřeva však časem ztmavne. Do pěti let dřevo vlivem počasí zešedne a zhruba za dvacet let by mohlo mít tmavou barvu, na kterou byli Hradečáci zvyklí.
Kostel získal i supermoderní hasicí zařízení, které ho má ochránit před zkázou. Podobné má jen několik dřevěných staveb ve střední Evropě. Když nasávací zařízení, jež monitoruje vnitřek kostela, na dvou čidlech ucítí drobné zakouření, začne do objektu vpouštět speciální plyn, který požár zničí už v zárodku. Trubky a nádoby s plynem jsou umístěny důmyslně pod pláštěm celodřevěné stavby. Zajímavým prvkem, který se podařilo najít téměř po sto letech od stěhování ze Slovenska, je mlýnský kámen pod posvátným prestolem, oltářem pravoslavné církve, který je symbolem života.
Kostel patří do skupiny slovenských roubených kostelů, z nichž osm nejhodnotnějších zařadilo na svůj seznam UNESCO. Hradecký kostel se na něm neobjevil, neboť nestojí na svém typickém místě. Jeho velkou hodnotu však dokládají nástěnné malby, které památkáři našli na obvodových zdech po odmontování ikonostasu. Na malovaných trámech jsou biblické scény, například poslední večeře Páně. Jsou však nekompletní. Na některých z nich lze vidět i nápisy cyrilicí, psané staroslovanským jazykem 16. století.