Malá vzrůstem, ale velká hlasem byla zpěvačka Jana Robbová (narozena 4. dubna roku 1951), která začínala v pražském Semaforu a před svými (později slavnějšími) vrstevnicemi P. Janů nebo J. Kratochvílovou měla pár let pěvecký náskok.
V r. 1973 vyhrála Děčínskou kotvu a už rok předtím jí nabídl spolupráci dokonce Karel Gott. V polovině 70. let celkem úspěšně bodovala i v anketě ZLATÝ SLAVÍK (několikrát se dostala do první šestky) a dva roky zpívala se skupinou BACILY Václava Neckáře. Její hity Přijede mi tchýně, Kdo ví, My jsme holky z porcelánu nebo Budeme zpívat – bude se hrát dnes už “nefrčí”, tehdy je však v rádiu hráli několikrát týdně.
Kromě divadelního vystoupení HOP DVA TŘI M. ŠIMKA A J. GROSSMANNA (1971) si “střihla” i menší roli mafiánské dcery v komedii BULDOCI A TŘEŠNĚ (1981). Raketový start a pozvolný pád- tak by se dala charakterizovat její poměrně krátká pěvecká kariéra. Dva sňatky a dva rozvody, alkohol, deprese = konec kdysi nadějné kariéry.
Od r. 1985 přestala Jana Robbová zpívat úplně, několik let byla zaměstnána jako servírka (už jako Jana Kočová) a v r. 1996 ji zdolala zákeřná rakovina, na kterou 4. srpna umírá. Kdysi temperamentní neúnavná zpěvačka zemřela v pouhých 45 letech v naprostém zapomnění.
Dnes si připomínáme čtvrtstoletí od její předčasné smrti.
https://www.youtube.com/watch?v=o-pYuIWn104
