Ano, ano, já vím! Venku je vedro!
V zimě jsme skuhrali, že je zima, teď zase, že jsou třicítky a kdo to má vydržet?! Zvlášť ve městě!!!
A což takhle se zchladit u jednoho úžasného jezera???
Najdete ho v severozápadním Mongolsku. Názvem vás nebudu zatěžovat, stejně nemáte šanci si ho zapamatovat. Slyšeli jste někdy mongolštinu? Strašná řeč! Ale možná že totéž říkají Mongolové o češtině. 🙂
Ale vraťme se k jezeru! Nikdy nikde jsem neviděla tak nádherně čistou vodu! Snad jen na nějakých koupalištích, ale tam je chlorovaná. U tohoto jezera ji nic nekazí. Absolutně jsem neměla žádné obavy, co bude, když jsem se při procházce po břehu jen tak sklonila, nabrala přímo z jezera vodu do dlaní a napila se. Ostatně místní to tak dělají všichni.
Nic mi nebylo, žádný břichabol se nekonal. Co by jako mělo tu vodu znečistit? Nic a nikdo kolem, žádný průmysl, exhalace, žádné sinice či jiné potvory ve vodě, a těch pár koz nebo jaků na březích nemá šanci vodu znečistit.
Procházela jsem se po břehu, od hor (přes 4000 metrů) přicházel jemný vánek, takže i když vrcholilo léto, bylo tu příjemných 20 až 23 stupňů. Vůbec, ale vůbec se mi odtud nechtělo odjíždět, to mi věřte!
A ještě poznámka k jedné fotce. Je na ní kamenná mohyla a to, o čem si myslíte, že to jsou peníze, tak peníze opravdu jsou. Platné peníze, podotýkám. Mongolové to tak dělají. Na místech, která jsou pro ně výjimečná, tyto mohylky běžně najdete. A toto jezero opravdu výjimečné je! Koneckonců my také hážeme mince do jezírek a studní tam, kam se chceme ještě někdy vrátit. A tak se nedivte, že jsem si svoji bankovku přidala na hromadu kamení i já.
