Řebříček obecný
Myší chvost, žebříček, tisíclistník, myší ocásek, husí jazejček, husí jazýček, ovčí žebro, zaječí chléb a krupička… tolik lidových názvů pro rostlinku, kterou prý antický řecký hrdina Achiles používal během trojské války pro své zraněné vojáky. Řebříček totiž krom jiného hojí rány a staví krvácení.
Ve formě čaje se používá při nachlazení, protože podněcuje pocení a povzbuzuje ochlazování. Je nahořklý a povzbuzuje chuť k jídlu. Využívá se při léčení průjmu a syndromu dráždivého tračníku. Zmírňuje silné měsíční krvácení a dodává cyklu pravidelnost. A když bolí zuby, stačí pár lístků do pusy a žvýkat.
Sbírají se všechny druhy řebříčku s bílými nebo růžovými, jazykovitými květy. Nať se seřezává 12–20 cm nad zemí a rychle suší ve stínu nebo při umělé teplotě do 35 °C. Kvůli zastoupení silice se ani samotné květy nesmí předsušovat na slunci. Bylina má slabý aromatický pach a nahořklou, poněkud slanou chuť.
Čaj z řebříčku rychle pomůže i při krvácení žaludku, při krvácejících hemoroidech, stejně spolehlivě i při tlaku v žaludku a silném pálení žáhy. Při nachlazení, bolestech v zádech a při revmatických bolestech by se měl pít co nejteplejší čaj z řebříčku. Normalizuje funkci ledvin, odstraňuje nechutenství, nadýmání a žaludeční křeče, poruchy jater, záněty trávicího traktu, podporuje činnost žaludečních žláz a tak udržuje pravidelný chod stolice. Protože pomáhá i při poruchách krevního oběhu a křečích cév, mohu ho vřele doporučit i při angíně pectoris.
Záněty pochvy – nepříjemné svědění v pochvě je možné odstranit umýváním a sedacími koupelemi. Proti hemoroidům se z květů řebříčku dělá dobrá mast.
