Jak zavřené školy i kroužky ovlivnily české děti? Bratři Svobodovi to z trenérského hlediska mohli pozorovat z první ruky. Lockdown však také výrazně zpomalil jejich unikátní vzdělávací projekt Kalokagathia, který by mohl systém českého školství zásadně změnit.
„O děti z mého okolí bylo naštěstí postaráno alternativním způsobem i v době omezení a uzavření vnitřních sportovišť. Naši trenéři na Dukle dělali, co mohli, aby dětem každodenní tréninky zajistili alespoň částečně nebo na dálku. Proto je jejich současný návrat poměrně dobrý a během pár měsíců by měly výpadky postupně dohánět,“ říká olympijský vítěz v moderním pětiboji David Svoboda.
Svěřencům Dukly však podle něj viditelně škola chyběla. „U většiny sportujících dětí velké změny nepozoruji, což je taky důkaz, jak je pravidelný pohyb důležitý pro tělesné i duševní zdraví. U některých je znát chybějící školní prezenční výuka. Trochu obtížněji třeba formulují svoje myšlenky, ale brzo se i v tomto ohledu zase rozcvičí. Sportovci obecně svoji lenost zvládají lépe než ostatní a případná kila navíc rychle shodí,“ dodává.
Nůžky mezi dětmi se ještě víc rozevřou
Mnohem větší strach však má o děti, které se sportu nevěnují profesionálně, ale měly ho jen jako koníček. „Co se týká nesportujících dětí nebo těch, které během restrikcí nedělaly nic, tak moc nedokážu odhadnout, co s nimi bude. Zdravotně, psychicky, výchovně i sociálně ale určitě utrpěly těžké rány a některé se ke sportu už asi nevrátí, což je škoda,“ říká David a souhlasí s ním i jeho bratr, triatlonista Tomáš Svoboda: „Pravděpodobně se nůžky mezi ‘normálními’ a těmi závodícími dětmi zase o trochu víc rozevřou.“
Vlivem pandemie se zpomalilo i spuštění jejich společného projektu Kalokagathia, což by měla být první česká škola, která dává stejný důraz na klasické vzdělávání a na sport. „Realizaci jsme museli odložit, protože při uzavření škol i sportovišť bychom stejně nemohli fungovat. Aktuálně hledáme ideální prostory v dobré lokalitě. K tomu potřebujeme dobrou součinnost úřadů a také zajistit financování. Obojí už jsme měli na dosah, tak věřím, že to do třetice vyjde,“ vysvětluje David Svoboda.
Jako první ve vodíkovém autě
V mezičase před tím, než jejich projekt významně promluví do českého vzdělávání, si bratři Svobodovi, oba ambasadoři automobilky Toyota, vyzkoušeli jízdu vodíkovým modelem Mirai, jejíž první generace byla prvním autem na vodík na světě. „Překvapilo mě, že to není jen obyčejné auto s jiným pohonem. Je krásné, je to luxusní a velmi pohodlný vůz. Vodíková Mirai je ještě tišší než hybrid, kterým obvykle jezdím,“ popisuje Tomáš svůj zážitek. „Okouzlilo mě autonomní parkování. Jenom jsem seděl, na nic jsem nesahal, a skutečně i takhle velké auto dokázalo úplně samo zaparkovat,“ směje se.
Spolu s Davidem byli mezi prvními, kdo se tímto revolučním vozem svezl. „Fandím novým technologiím a novým alternativním pohonům aut, takže už jen fakt, že jsem se svezl autem na vodík, pro mě byl zážitek. Bavila mě akcelerace, která reaguje hned po prvním sešlápnutí plynu a mnohem rychleji než u spalovacích aut. Líbí se mi, že auto je zároveň krásně tiché. Věřím, že tohle je opravdu budoucnost automobilové dopravy,“ svěřil se po první jízdě David.
Vše se vrací do normálu
Protože v létě už by se měly opět konat sportovní závody, soutěže a další veřejné akce, tréninky dvojčat teď už jedou naplno. „Máme v plánu několik domácích sportovních akcí s týmem Kalokagathia Aliance a dva týdenní pobyty v Rakousku,“ plánuje Tomáš. „Některé členy mojí tréninkové skupiny čeká jejich první mistrovství světa a Evropy a taky se snad dostaneme bez problémů na nějaké soustředění. Na léto se těším, protože je vždycky bohaté na sportovní zážitky a letos by měly proběhnout i odložené Olympijské hry v Tokiu,“ doplňuje také David.
