Poměrně úsměvný mezinárodní den, ale proč ne, však každý důvod k úsměvu je vítán.
Trpaslíci na zahradě. Část populace je má ráda a má s nimi vyzdobené své zahrady a část populace by si je nikdy nepořídila. Pravdou je, že trpaslíci jsou dlouho považováni jako symbol pomocníků, kteří nosí štěstí. Mezinárodní den trpaslíků založilo společenství pro ochranu zahradních trpaslíků.
Fronta za osvobození zahradních trpaslíků vyhlásila v roce 2002 Mezinárodní den trpaslíků, který se každoročně slaví 21. června. Den má učit tolerantnosti v zahradní architektuře.
Existuje dokonce vědní obor, který se trpaslíkům věnuje – nanologie. Historie trpaslíků je velmi bohatá a především stará. První trpaslíci, tedy malé, tehdy především dřevěné, figurky jsou známé už od dob praotce Čecha. Nápaditost trpasličích podob dobře přibližuje aktuální výstava v Galerii Svatoš v Kostelci nad Černými lesy. A podle předního českého nanologa Václava Houfka z Muzea Ústí nad Labem jen konzumní společnost udělala ze zahradního trpaslíka, který měl původně uměleckou hodnotu, synonymum kýče.
Trpaslíci jsou kupodivu nejvíce oblíbení v západní Evropě, která je pro nás častokrát vzorem vyspělosti. Na německých, francouzských, ale i britských zahradách je trpaslíků více než dost. Stejně tak třeba v Austrálii. Ale i česká stopa je nesmazatelná, protože právě u nás byla první továrna na světě, která trpaslíky vyráběla ve velkém, a to od roku 1874. Konkrétně šlo o keramickou továrnu rodiny Mareschů v Ústí nad Labem a přestože po válce zanikla, její výrobky jsou podle Václava Houfka vysoce ceněné dodnes.