Kosatce pěstované příliš dlouho na jednom místě méně kvetou a jsou náchylnější k chorobám. Proto je vhodné je po několika letech přesadit.
Všechny kosatce prospívají na slunném, ale chráněném stanovišti. Samozřejmostí by mělo být alespoň půl dne přímého slunečního svitu. Máme-li možnost volby, vybereme stanoviště kam jde ranní slunce. Pokud máme možnost, přesazujeme kosatce vždy na nové místo. Na původní pozemek by se neměly vracet dříve než po 5 letech.
Z jednoho oddenku během několika let vyroste hustý trs. Proto je vhodné jednou za tři až čtyři roky kosatce přesadit. Jedině tak budou mít dostatek prostoru a živin ke svému růstu.
Po odkvětu procházejí kosatce obdobím vegetačního klidu. Proto je tento čas nejvhodnější dobou pro jejich množení. Vysoké velkokvěté kosatce přesazujeme od července do konce srpna. V oblastech s dobrými klimatickými podmínkami můžeme přesazovat ještě do poloviny září tak, aby do příchodu zimy stihly dostatečně zakořenit.
Samozřejmostí by mělo být, že po odkvětu odstřihneme odkvetlé květy. Tím zamezíme vytváření semen a zbytečnému vysilování rostliny.
Jak na přesazování kosatců
-
zkrácení listů – abychom si manipulaci s kosatci usnadnili, zkrátíme listy o 1/3 – 1/2 původní délky (přibližně na 15 cm). Zkrácení pomůže snížit odpar vody u přesazených rostlin, rostliny budou také méně náchylné k vyvracení.
zkracování kořenů – pokud přesazujeme kosatce hned po vyrytí, nemusíme kořeny zkracovat vůbec. Jejich zkracování se doporučuje tehdy, pokud jsou kosatce delší dobu mimo půdu, např. při přepravě od jiného pěstitele.
vyrývání oddenků – podzemní části (oddenek, rhizom) z půdy vyrýváme co nejopatrněji, abychom zachovali maximum kořenů. Ještě lépe než rýč se pro tuto práci hodí rycí vidle. Pokud vyrýváme mohutný trs, pak jej opatrně podryjeme z více stran.
rozdělení rostlin – srostlé kosatce opatrně rozřízneme nožem tak, abychom získali části s jednoročními přírůstky. Každá nově vzniklá rostlina by měla mít 1 – 2 vějíře listů.
ošetření řezných ran – větší řezné rány ošetříme práškem z dřevěného uhlí či dřevěným popelem. Tento zákrok poslouží jako prevence před napadením chorobami a hnilobou.
půda – půdu volíme lehkou – písčitou. K odlehčení půdy dobře poslouží říční písek. Na těžších vlhčích půdách pomůže výsadba na vyvýšené kopečky (mohou být vysoké až 30 cm). Velmi dobře kosatce porostou ve směsi zahradní zeminy a dobře uleželým kompostem.
vzdálenost výsadby (spon) – oddenky vysokých kosatců vysazujeme do sponu 50 x 50 cm. Čím menší vzdálenost zvolíme, tím dříve se porost zahustí a nás čeká přesazování.
zahrnutí oddenků – připravíme jamku pro výsadbu, kořeny dobře rozprostřeme do stran a zasypeme zeminou. Oddenek zahrnujeme pouze ze 2/3, nikdy by neměl být celý pod zemí. Vysazenou rostlinu dobře přitiskneme (přišlápneme) do půdy.
zálivka– kosatce jsou ze své domoviny přizpůsobené i na delší období sucha. Než po výsadbě či přesazení kosatce zakoření, nesmí pozemek vyschnout. Chybou je i opačný extrém – přílišné přemokření.
