Žijeme v době, která nám díky pokroku a novým technologiím nabízí plnou kontrolou nad chodem domácnosti. V teplých letních měsících spoléháme na klimatizovanou teplotu vzduchu a před zimou se chráníme například regulací ohřevu vody v radiátorech.
Za dávných časů středověkého období se lidé na zimu připravovali celý rok. Šlo o úplně jiný svět s naprosto odlišnými potřebami. Za nedostatečnou přípravu se platilo tou nejvyšší cenou a tím byl samozřejmě život samotný. Zima byla pro všechny nemajetné tou nejtěžší zkouškou. K udržení tepla v obytných místnostech bylo zapotřebí velkého úsilí a zvláště pak, jednalo se o celý hrad.
Jak se tedy topilo na hradech?
Boje s mrazem zkrátka ke středověkému životu patří a pokud se domníváte, že se s touto problematikou potýkali jen chudí a nemajetní lidé, kteří umírali přímo na ulicích, tak se mýlíte.
Královské rodiny žijící ve středověkých hradech se rovněž museli otáčet, aby se jejich domov neproměnil v ledovou past a následně rodinnou hrobkou. O vytápění nejčastěji starala posádka, která k zajištění tepla využívala hned několik způsobů.
Na celý hrad nevystačilo.
V tamních dobách nebylo v lidských silách vytopit celý hrad a udělat ho tak bez jakékoliv změny obyvatelný, jako v jiném ročním období. Pod tíhou kompromisu se uzavíraly jednotlivé části hradu a ty se ponechávaly svému osudu, aby se několik málo spojených komnat mohlo proměnit v bezpečnou a teplou zónu potřebnou k přečkání dlouhé zimy.
Kachlová kamna jako symbol moci
Kdo v těchto dobách vlastnil výkonná kachlová kamna, mohl si být jistý, že zimu přečká v naprostém bezpečí. Jednalo se o nejluxusnější způsob vytápění, který byl k vidění výhradně u movité šlechty. Kachlová kamna pak byla velmi často stylizována nejrůznějšími symboly a okrasným zdobením.
Alternativou se stal krb a železné koše
Kachlová kamna nebyla jedinou možností, jak v dobách králů udržet v blízkosti svého lóže potřebné teplo. K tomu sloužily už i krby. V určitých částech hradu se pak přitápělo žhavým uhlím, které se vkládalo do železných košů.
Nezapomeňte na to, že v dřívějších dobách se ani ti nejbohatší králové moc tepelné pohody neužili. Silné kamenné zdi hradů a způsoby zatápění nevykazovaly takové efektivity. V místnostech se tak držela teplota okolo deseti stupňů, což na tehdejší podmínky byl nadstandard, na který dosáhli jen ti nejurozenější, kteří k celodennímu zátopu využívali své služebnictvo. V porovnání s námi šlo o velké otužilce.
Jak se topilo na hradech?
-
Člověk v láhvi
SoňaŠmejcová||Vypiš se z toho
S pohledem surrealistky v dnešním dni s neomluvenou absencí Slunce, dívám se na chladnou hladinu moří za naším kopcem....
-
1.5. se narodil Karel Kachyňa
MarcelaKapounová||Vypiš se z toho
Karel Kachyňa se narodil 1. května 1924 na Moravě. Absolvoval FAMU v Praze roku 1951, kde se zařadil mezi...
-
10.září 1930 se narodil Jiří Hálek
MarcelaKapounová||Vypiš se z toho
Vždy srdcem hrající, upřímný, charakterní muž se zcela specifickým přístupem k tomuto velikému uměleckému odvětví. Narozen 10.září 1930 v...
-
5.11.1920 se narodil Václav Lohniský
MarcelaKapounová||Vypiš se z toho
Vyhublý, s vysokým čelem a pronikavým pohledem, obdařený démonickým úsměvem, podlézavý, úskočný – to byly hlavní charakteristiky jeho vzezření....
-
Dokument
DenisaVáňová||Vypiš se z toho
Co děláte ve volném čase? Koukáte na TV? Já kromě seriálů miluju dokumenty. Nejraději mám o Starověkém Egyptě –...
-
Perličky z natáčení…
MarcelaKapounová||Vypiš se z toho
Snímek Pelíšky se zapsal do dějin české kinematografie. Natočil ho režisér Jan Hřebejk v roce 1999. Nepochybně si vzpomenete...
-
16. srpen – VZPOMÍNÁME – Ivan Hlinka
Jaroslava Korpášová||Vypiš se z toho
Jedna ze zpráv o smrti, na kterou se nedá zapomenout… Ivan Hlinka přišel na svět 26. ledna roku 1950...
-
Kdo nás opustil 2. října?
Lenka Hudečková||Vypiš se z toho
Lubomír Lipský Lubomír Lipský (19. dubna 1923 Pelhřimov – 2. října 2015 Praha) byl český herec a komik. Spolu se svým bratrem Oldřichem a dalšími vrstevníky, jako byl Otomar Krejča nebo Jiří Lír (který byl mimochodem...