Městské muzeum Františkovy Lázně
Městské muzeum ve Františkových Lázních má svůj počátek v roce 1912, kdy se
prostřednictvím sbírky mezi františkolázeňskými občany začaly shromažďovat
historické předměty pro budoucí městské muzeum.
Po podpoření této iniciativy tehdejším starostou Františkových Lázní Eugenem
Loimannem, se v červnu roku 1913 přenesla celá záležitost do kompetence města.
Muzeu byly společně s městskou knihovnou vyhrazeny první skromné prostory
v domě „Aeskulap“ v Karlově ulici (dnes Americká ul., dům č. 131/9).
Nyní sídlí v Dlouhé ulici č. p. 194/4 v bývalém “Hasičském domě”.
Pod správu městského muzea patří ministeriální hrad Seeberg a také Národní
přírodní rezervace Soos.
(hrad Seeberg)
Původně byla vila č. p. 194 vybudována jako lázeňský dům
pro členy Německého zemského hasičského spoklu v roce 1908.
Dle architektonického pojetí stavby je velmi pravděpodobné, že jeho zpracovatelem
byl nejvýznamnější františkolázeňský architekt Gustav Wiedermann.
historické předměty pro budoucí městské muzeum.
Po podpoření této iniciativy tehdejším starostou Františkových Lázní Eugenem
Loimannem, se v červnu roku 1913 přenesla celá záležitost do kompetence města.
Muzeu byly společně s městskou knihovnou vyhrazeny první skromné prostory
v domě „Aeskulap“ v Karlově ulici (dnes Americká ul., dům č. 131/9).
Nyní sídlí v Dlouhé ulici č. p. 194/4 v bývalém “Hasičském domě”.
Pod správu městského muzea patří ministeriální hrad Seeberg a také Národní
přírodní rezervace Soos.
(hrad Seeberg)
Původně byla vila č. p. 194 vybudována jako lázeňský dům
pro členy Německého zemského hasičského spoklu v roce 1908.
Dle architektonického pojetí stavby je velmi pravděpodobné, že jeho zpracovatelem
byl nejvýznamnější františkolázeňský architekt Gustav Wiedermann.
Loimannem, se v červnu roku 1913 přenesla celá záležitost do kompetence města.
Muzeu byly společně s městskou knihovnou vyhrazeny první skromné prostory
v domě „Aeskulap“ v Karlově ulici (dnes Americká ul., dům č. 131/9).
Nyní sídlí v Dlouhé ulici č. p. 194/4 v bývalém “Hasičském domě”.
Pod správu městského muzea patří ministeriální hrad Seeberg a také Národní
přírodní rezervace Soos.
(hrad Seeberg)
Původně byla vila č. p. 194 vybudována jako lázeňský dům
pro členy Německého zemského hasičského spoklu v roce 1908.
Dle architektonického pojetí stavby je velmi pravděpodobné, že jeho zpracovatelem
byl nejvýznamnější františkolázeňský architekt Gustav Wiedermann.
Muzeu byly společně s městskou knihovnou vyhrazeny první skromné prostory
v domě „Aeskulap“ v Karlově ulici (dnes Americká ul., dům č. 131/9).
Nyní sídlí v Dlouhé ulici č. p. 194/4 v bývalém “Hasičském domě”.
Pod správu městského muzea patří ministeriální hrad Seeberg a také Národní
přírodní rezervace Soos.
(hrad Seeberg)
Původně byla vila č. p. 194 vybudována jako lázeňský dům
pro členy Německého zemského hasičského spoklu v roce 1908.
Dle architektonického pojetí stavby je velmi pravděpodobné, že jeho zpracovatelem
byl nejvýznamnější františkolázeňský architekt Gustav Wiedermann.
Nyní sídlí v Dlouhé ulici č. p. 194/4 v bývalém “Hasičském domě”.
Pod správu městského muzea patří ministeriální hrad Seeberg a také Národní
přírodní rezervace Soos.
(hrad Seeberg)
Původně byla vila č. p. 194 vybudována jako lázeňský dům
pro členy Německého zemského hasičského spoklu v roce 1908.
Dle architektonického pojetí stavby je velmi pravděpodobné, že jeho zpracovatelem
byl nejvýznamnější františkolázeňský architekt Gustav Wiedermann.
přírodní rezervace Soos.
(hrad Seeberg)
Původně byla vila č. p. 194 vybudována jako lázeňský dům
pro členy Německého zemského hasičského spoklu v roce 1908.
Dle architektonického pojetí stavby je velmi pravděpodobné, že jeho zpracovatelem
byl nejvýznamnější františkolázeňský architekt Gustav Wiedermann.
(hrad Seeberg)
Původně byla vila č. p. 194 vybudována jako lázeňský dům
pro členy Německého zemského hasičského spoklu v roce 1908.
Dle architektonického pojetí stavby je velmi pravděpodobné, že jeho zpracovatelem
byl nejvýznamnější františkolázeňský architekt Gustav Wiedermann.
pro členy Německého zemského hasičského spoklu v roce 1908.
Dle architektonického pojetí stavby je velmi pravděpodobné, že jeho zpracovatelem
byl nejvýznamnější františkolázeňský architekt Gustav Wiedermann.
byl nejvýznamnější františkolázeňský architekt Gustav Wiedermann.
