Bedřich Smetana byl významný český hudební skladatel období romantismu. Od raného mládí se věnoval hudbě, zejména hře na klavír a kompozici.
Byl synem nájemce a sládka zámeckého pivovaru v Litomyšli. Narodil se 2. března 1824 v 10 hodin, v den kdy vrcholil masopust. Paní Smetanová prý ještě v předvečer nejveselejšího dne v roce do půlnoci tančila. Narození prvního syna v rodině bylo velkou slávou. „Otec byl prý právě na dvoře, když děvče přiběhlo se zprávou, že se narodil syn. A tu šťastný otec v samé radosti děvče chytil a tančil s ním po dvoře. Chtěl však, aby i jeho lidé sdíleli s ním tuto radost, proto dal na dvůr vyvaliti své chase sud piva a ta pak zpívajíc a tancujíc neméně radostně vítala příchod Bedřicha Smetany na svět….“ (podle Zdeňka Nejedlého). Sám Smetana později napsal: „Narodil jsem se 2. března 1824. Tenkráte byl masopustní úterek, a tedy jsem se už osudem musel státi muzikantem”.
V hudbě se Bedřich Smetana začal vzdělávat jako čtyřletý a již šestiletý v Litomyšli koncertoval. Litomyšlští studenti filosofie jej pozvali na svou akademii, konanou na počest jmenin císaře Františka I. dne 4 října 1830 v sále Karlova. Malý Bedřich zahrál klavírní sólo, předehru k Auberově opeře „Němá z Portici”. Jeho výkon sklidil bouřlivý potlesk a hraběcí tajemník musel hocha vyzdvihnout do výšky, aby na něj všichni dobře viděli. Po představení se Bedřich stal vítaným hostem v řadě měšťanských domácností. Dokonce sama hraběnka jej zvala na zámek. Do litomyšlského období Smetanova dětství také spadají první pokusy o komponování. Bohužel, valčík napsaný v jeho šesti letech známe pouze z prvního soupisu skladeb, který si Smetana zapsal do deníku. Dochoval se však fragment Kvapíku D dur z roku 1831.
Krátce po té se celá rodina z Litomyšle odstěhovala do Jindřichova Hradce a Smetana se ve svém rodném městě za svého života zastavil jen dvakrát. Poprvé se tak stalo 16. září roku 1867, kdy se nacházel se sborem pražského Hlaholu na pěvecké slavnosti svěcení praporu zpěváckého spolku v nedaleké Chocni. Přijal pozvání litomyšlského děkana Antonína Šanty, jenž mu nabídl ubytování, a na jednu noc se zastavil v Litomyšli. Cestou do Prahy si pak do svého zápisníku motivů zapsal krátký tesklivý hudební motiv, který v něm výlet do míst raného dětství vzbudil. K melodii si poznamenal: „Září 867 na cestě z Litomyšle”.
Další a poslední návštěva Bedřicha Smetany v Litomyšli se konala 18. září roku 1880, kdy jej Ferdinand Ruth, předseda Spolku akademiků v Litomyšli, pozval na odhalení pamětní desky, připomínající skladatelovo narození. Mistr nabídku na účast při oslavách přijal a zaslal milý dopis, v němž hned v úvodu píše: „nemám slov, bych popsal city mne ovládající při zprávě o slavnostech litomyšlských. Odpusťte mi, nemohu-li se dosti dobře vyjádřit. V notách by to lépe šlo, než-li v slovech. Byl jsem až k slzám dojat, jakým velkolepým způsobem moje rodné město moje slabé pokusy a snahy v říši umění mně odměňuje. Ještě jednou odpusťte, že nevím, co a jak mám děkovat za takové vyznamenání, ještě za živa!”
Litomyšlský rodák Bedřich Smetana
-
Zaniklé obce Karlovarska
Lenka Hudečková||Vypiš se z toho
Trmová (Dürmaul) Dnes již zcela zaniklá ves Trmová, německy Dürmaul, ležela ve slunné, před větry chráněné kotlině v nadmořské...
-
Recenze knihy – Sestra Luny
Lenka Hudečková||Vypiš se z toho
Právě jsem dočetla 5. díl ze série Sedm sestrer od irské autorky Lucinkdy Riley. Kniha byla vydána vloni jako...
-
Moji bibli napsala Betty MacDonald – Betty, děkuju!
Kateřina Kaňoková||Vypiš se z toho
Každá žena má doma jistě svoji “bibli”, ke které se neustále vrací z různých důvodů. Když jí není lehce...
-
Sám nejsi nic
Amanda||Vypiš se z toho
Sám nejsi nic Stanislav Kostka Neumann Sám nejsi nic, a nebýt sám je těžké, ptáků je na...
-
Masopust
Amanda||Vypiš se z toho
Blíží se doba masopustu, což připomíná i obraz Karla Beneše na výstavě ve Slaném. Karel Beneš: Masopust,...
-
Jak jsem překonala sama sebe a to je teprve začátek
RenataKašparová||Vypiš se z toho
Spojení zdravých a handicapovaných ve jménu sportu Já jako sporťák tělem i duší. A je to tady znovu. Zase...
-
Pankrác, Servác, Bonifác – ledoví muži, spalují mrazem ovoce i růži.
Jaroslava Korpášová||Vypiš se z toho
Aneb víte, kdo byli jejich hlavní představitelé? Pankrác (12. května) „Ledový světec“ svatý Pankrác se narodil okolo roku 290...
-
12. říjen – Světový den boje proti artritidě
Jaroslava Korpášová||Vypiš se z toho
Světový den boje proti artritidě Revmatická onemocnění velmi nepříznivě ovlivňují funkční schopnosti, výrazně zhoršují kvalitu života, průměrně zkracují život...