Začalo to nevinně… myslela jsem si že jsem unavená ze stresu, práce, přítele…Ale pak nastalo dlouhé volno a já začala přemýšlet…Kde je ta holka kterou jsem byla dřív? Skoro jsem se nezastavila, neuměla jsem odpočívat…A najednou jsem vyčerpaná, bez nálady a energie, když mám někam jít tak se ve mě vše sevře strachy co tam bude atd. Skoro jsem si ani nedošla na nákup… Prádlo vyperu, a pak mi leží dva týdny v koši. Uklidím za 5 minut a jsem vyčerpaná… Nebýt psa tak snad nevyjdu z domu. V noci se budím několikrát a mnohdy leknutím.
Tak jsem šla k psychiatrovi. A diagnóza? Deprese, úzkosti, panická ataka. Může to být způsobeno tím že jsem měla hodně operací za sebou, rychlým přechodem, léky které užívám na štítnou žlázu a samozřejmě tím že jsem stále ve stresu ( partnerské problémy atd).
Tak jsem druhý měsíc na lécích. Nejprve jsem dostala ty nejslabší protože jsem nikdy antidepresiva nebrala ale teď už mám silnější, ale zatím žádný velký pokrok nepozoruji.
Neznamená to že jsem blázen. Jen jsem ze všeho vyčerpaná a štěstí že jsem si to uvědomila. Spousta z nás si myslí že je unavená a nemusí si uvědomovat že se s ním vůbec něco děje… Ještě mám před sebou dlouhou cestu, ale věřím že se vše zpraví a budu zase jako dřív…
Autor/foto: Nikola Geregová
