SAMHAIN: Noc z 31.října… MED do čaje a svítání. Podsvětí dělá deratizaci… a tak.
Letošní Samhain mi přijde něčím jiný – obecně se v tento čas ukládáme k zimnímu spánku a tak nějak bilancujeme. Jenže se nyní zdá, že tu je spoustu nedodělaného – což nám už nejspíše ukázal říjen tím, že nám nenechal vydechnout a přinášel buď nedokončená témata, otravně s nimi bouchal na dveře, nebo nám nosil nové možnosti a cesty a nápady, ze kterých prýští nadšení (ale také tisíc „ale“), různé odvalené kameny z cest a vypadá to jako všechno možné, jen ne čas na spánek.
Obecně letos: je nám přinášeno vyrovnání. Dilemata jsou ta, která je nutno řešit. Nové cesty jsou ty, po kterých by bylo vhodné se dát.
Nic víc, nic méně. Znovu ten důraz na pravdivost toho, co se nám ukazuje. Máte-li nápady do budoucna, vezměte je vážně a zimu využijte k jejich plánování a realizaci. Dozráli-li jste někam ve vztazích nebo práci, sedněte si nad to všechno se svým partnerem nebo spolupracovníkem. Naslouchejme okolí, protože nám tu bude ukazována mapa našeho života – pěkně podrobná a z pěkné výšky. A to hlavně tam, kde se musíme chtě nechtě loučit s nějakým bolavým srdcem, rozrýpanými ranami, které si už ale spíše rýpáme ze zvyku sami. To je ale překvapení, když si vydržím sedět na rukou, nejenže nic nebude bolet, ale zjistím, že ten čas mohu využít jinak – efektivně. A navíc celé to ovzduší přeje tomu hledání, až urputnému, jindy zase lehkému a náhlým prozřením, jednoduše budeme chtít vědět, co dál… a to, co nás v životě opravdu chce doprovázet, bude hledat nás.
Dejme si tedy med (ten nejhezčí samhainový symbol vděčnosti a sladkosti) do čaje či do mléka a nebojte se uvědomit si a požádat o to, co vaší duši náleží. Na co se cítíte zralí, dospělí, kde se už spojilo srdce s hlavou a cítíte tu přitažlivou energii.
Nic víc, nic méně.
Posaďme se do klidu a vděčnosti, ohlédněme se za uplynulým rokem a nechme k sobě přijít to, co si skutečně zasloužíme. Možná se usmějete a budete vděčni za to poznání. Pak vstanete a jednoduše otevřete branku do nové fáze vašeho života.
Samhainová temnota nám letos ukazuje cestu ven. Je jako hnis, který vytlačuje to nezdravé – co je špatné, jasně uvidíme, je to nenapravitelné, došla s tím trpělivost, škodí to tak viditelně, že viditelněji to už osud ukázat nemůže. Možná letos v zimě usínat a spát nebudeme… protože budeme sedět čelem k svítání a východu slunce a nabírat sil, nápadů, zážitků a vnitřního zrání. Ostatně, tohle vše se vůbec nevylučuje s tichým vděčným usebráním a cestami svým podsvětím. Jen letos to podsvětí nám říká, že by rádo udělalo nějakou desinfekci, deratizaci a všecko to… takže pokud můžeme, ať se mu tam radši nemotáme.
