Chtěla bych Vás pozvat do pevnosti Königstein, kam jsme se vydali vloni v létě. Máme chalupu blízko německých hranic a nebylo to zase tak daleko, tak jsme si udělali výlet do Německa. Pevnost Königstein – jedna z největších horských pevností v Evropě – leží uprostřed Labských pískovců na stolové hoře. Königstein nad stejnojmennou obcí na levém břehu Labe v okrese Saské Švýcarsko.
Byl to opravdu zážitek. Museli jsme vyšlapat asi 1 km do kopečka k pevnosti, jinak tam jezdí vláček, komu se nechce šlapat nebo je nějak postižený. Ale my jsme brali výlet se vším všudy. Je pravda, že pevnost je vysoká, takže tam jezdí prosklený výtah, už to byl zážitek, šlapání k výtahu.
U výtahu Vás vítá člověk, který umí i česky a tak se necítíte izolovaní jazykem, i když člověk pár slov německy umí. Pevnost byla obávaným státním vězením od roku 1591, kdy přivítala prvního vězně Nikolause Krella, až do roku 1922. Během Prusko-francouzské války a obou světových válek byla pevnost využívána. Nachází se 240 metrů nad hladinou Labe, je zpřístupněn od roku 1955.
Nejstarší dochovanou stavbou pevnosti je hradní kaple z přelomu 12. a 13. století, kterou jsme také navštívili. Přímo o hradu Königstein se objevuje až na tzv. Hornolužické hraniční listině z roku 1241, kterou stvrdil Václav I. Tato listina určovala hranice mezi slovanskou Horní Lužicí, Míšeňskou nížinou a Děčínským územím.
Tato listina je vystavena ve vitrině v této kapli, tato pevnost byla také obávaným vězením, později byla využívána k převýchově mladistvých, kteří prý nenaplňovali socialistické představy. V roce 2005 byl postaven druhý výtah, který přimknutý k hradbám, překonává panoramatickou kabinou pro 18 osob asi 42 metrů výšky. Jeho dolní stanice je osazena čekárnou.
Pravděpodobně nejstarší psanou zmínku o hradu najdeme na dekretu českého krále Václava I. z roku 1233, ve které je uvedeno jméno purkrabího hradu Gebharda vom Stein. Ve středověku hrad náležel k Českému království. První zmínka přímo o hradu Königstein se objevuje až na tzv. Hornolužické hraniční listině[1] z roku 1241, kterou stvrdil Václav I. Tato listina určovala hranice mezi slovanskou Horní Lužicí, Míšeňskou nížinou a Děčínským územím.
Dnes už patří Němcům, ale výlet je to krásný a když přeje počasí, vidíte, jak se táhne Labe, jak se klikatí z Česka do Německa. Pevnost je otevřena celoročně, s výjimkou několika málo vybraných dní. Kromě samotné pevnosti jsou dostupné trvalé i tématické poznávací akce a okruhy.
Dole pod pevností je parkoviště, kde můžete své auto zaparkovat za 4 eura na dvě hodiny, jsou zde i krámky s upomínkovými předměty. Já jsem si koupila magnetku, kde je tato pevnost vyobrazena. Sice stála 3 eura, ale mám památku do konce života. Ale doporučuji léto, když je pěkné počasí, je krásně vidět do daleké krajiny, do Česka i Německa a tak si nezapomeňte vzít dalekohledy a fotoaparáty.
