Úřední jazyky dlouho představovaly – a v některých státech dodnes představují- ožehavé politické téma. Co tento termín vlastně znamená? A kde jich najdeme nejvíce?
Úřední jezyk je zákonem stanovený jazyk pro komunikaci ve školství a s úřady. Někdy se zaměńuje s národním jazykem, což je sdílený jazyk příslušníků určitého národa. Ne všechny národní jazyky jsou zároveň jazyky úředními, a právě to je někdy důvodem politických konfliktů. V České republice je úředním jazykem čeština, současně platný správní řád však umožńuje komunikaci s úřady i ve slovenštině.
Ačkoli se ve většině zemí mluví dvěma a více jazyky, počet úředních jazyků bývá obvykle omezen na jeden nebo dva. Nejrozšířenějším úředním jazykem je angličtina, kterou najdeme ve více než padesáti zemích světa. Ve více nnež třiceti zemích představuje alespoň jeden z úředních jazyků francouština.
Některé státy, mezi mezi kterými jsou i Spojené státy americké, však žádný zákonem stanovený úřední jazyk nemají. Přesným opakem jsou některé jihoafrické státy. Například Jihoafrická republika má jedenáct úředních jazyků, světovým rekordmanem je však Zimbabwe, které má dohromady šestnáct úředních jazyků.
