Taková cesta do práce

Taková cesta do práce

Ráno se ustrojím, nachystám sebe a dobrou náladu a vyjíždím do okresního města, kde pracuju v kanceláři.

Vždy si slibuji, že budu sebou nosit jen málo věcí, abych to vše důstojně pobrala. Opak je pravdou. Taška s notebookem je narvaná k prasknutí, v kabelce věčně svačinu, oběd a pití. No vždycky si slibuju, že půjdu do práce, jako dáma. V ruce jen tu kabelku, v druhé ruce výborný kafe (protože to ranní kafe večer doma stejně nedopité vyleju) a oběd si nechám dovést vedle z Kebabu, protože to rozvážejí a já si nemohu dovolit zavřít kancelář a odejít na jídlo. Nebo mohu rychle odběhnout a vzít si jídlo sebou. Jenže, jenže. Doma je také vždy něco dobrého, tak proč bych někde běhala a kupovala, když si to mohu vlastně vzít sebou. A je to tu.

Ráno obtěžkaná taškami si sedám do auta a doufám, že ještě k tomu všemu nebude pršet, protože ještě deštník, tak na to už nemám ruce.

Dobrá nálada se také rychle mění v zuřivou, protože to, co vidíme na silnicích je neskutečný. Dnes mi vjel z vedlejší silnice osobák s nápisem masér a nejen, že mě vyděsil, ale potom jel jako píchlé kolo. Na cestě, kde je povolená rychlost 90 km jel tak 70, a já, která jezdí věčně pozdě, pak šílím. Nechápu to, když je krásná prázdná a rovná silnice, proč jezdí tak pomalu.

A jak se blížím k okresnímu městu, provoz houstne a já jedu sotva krokem, ale už jsem tak naštvaná, že je mi jedno, že přede mnou jede traktor, že přijdu do práce akorát, ale hlavně, abych dojela. Slibuju si, že příště vyjedu dřív.

A tak začalo pršet, s taškami v každé ruce z posledních sil doběhnu do práce a jdu si uvařit to kafe. Vedle prodávají tak dobré do kelímku a se šlehačkou, ale už nemám čas si pro něj zajít.

S přicházejícími zákazníky nasazuji úsměv a snažím se být milá. Dnes jsem se utvrdila v tom, že budu jezdit fakt dříve, pak si zajdu pro to kafe, a teprve pak otevřu kancelář a budu v pohodě. A oběd? V rámci zdravého pohybu si pro něj vždycky zaběhnu. Slibuji si, že na sobě budu pracovat, tak schválně, jak to dám příště?

Vaše M.