LenkaJaníková

Jmenuji se Lenka. Nejsem extrovertka, ale miluji lidi a neotřelé zážitky, jsem hladová po dobrodružství, neobvyklých setkáních a místech, která znají jen místní lidé. Duší jsem cestovatelka, ale ne turistka, baťůžkářka ani cestovní agentura.

2 lidé, 3 roky, 4 návštěvy, 5 měsíců života. Asi tak bych charakterizovala své výpravy do Indie. Jsem milovnice Indie a téměř všeho indického. Poprvé jsem se tam dostala v rámci svého doktorského studia. Láska to nebyla na první pohled, ale velmi rychle si mě podmanila. Tak se stalo, že jsem se tam začala vracet pravidelně, dokonce i se svou malou dcerou. Indie se pro mě stala návykovou.

Postupem času jsem začala přemýšlet, jak bych mohla zúročit své znalosti a zkušenosti s Indií a zároveň, jak se stát finančně, časově a prostorově nezávislou a svobodnou. Tak se velmi pomalu, ale jistě začal rodit nápad cestovního poradenství do Indie, a vlastně některých dalších aktivit spojených s Indií. Při své cestě za poznáním mi bylo a je vzorem a inspirací pár lidí z mého okolí, kteří si plní své neobvyklé sny a jdou proti davu. Jsou to lidé z coworkingových center a ze vzdělávacích portálů, jsou to digitální nomádi či cestovatelé z povolání, se kterými jsem se setkala na různých akcích či na jejichž příběhy jsem jakkoliv narazila. Jsou důkazem toho, že všechno jde, když je pevná vůle, a že nic není nemožné. Ba co víc. Neustále dostávám nové nápady v souvislosti s Indií. Začala jsem pořádat kurzy indického vaření, nabízet tetování hennou, přidávám další varianty služeb, které nabízím.

Co dále… Jak jsem již psala, jsem máma malé dcery. Od dvou měsíců ji nosím. V šátku. Šátek používám místo kočárku pro transport, ale i doma, když dcera potřebuje, když má nějaký splín, bolístku, nebo se chce jen tak mazlit a já potřebuji něco v domácnosti udělat. Myslela jsem, že jsem měla otázku nošení dětí v šátku ujasněnou již před dceřiným narozením. Ano, ale v otázce nejen nošení dítě jsem se začala postupně myšlenkově rozvíjet, a rozvíjím se dál. Kočárek jsem chtěla původně střídat s šátkem. Nestalo se tak a já kočárek velmi rychle vyškrtla z mého mateřského života. V současnosti se velmi často používá termín kontaktní rodičovství. A pro mě se později nošení dětí začalo propojovat se všemi aspekty výchovy a rozvoje dětí. I v tomto mě velmi ovlivnila a inspirovala Indie. Velmi časté nošení na rukou, společné spaní s dětmi, okamžité utěšování miminek, pokud pláčí, velmi omezené používání plen a praktikování něčeho, čemu my říkáme bezplenková komunikační metoda. A já po své druhé cestě Indií vidím např. postýlku jako nějakou klec. Nicméně jsem se rozhodla pomáhat ostatním maminkám při učení vázání dětí do šátku a dávat jim podporu v jakýchkoliv otázkách souvisejících s nošením. A třeba zodpovídat i otázky týkající se kontaktního rodičovstí vůbec. Navštivte proto také mé stránky týkající se šátkování:
http://satkovani-ostrava-a-okoli.webnode.cz/.