Manželé Alena a Jan Pixovi, úspěšní autoři a producenti, se v poslední době věnují především rodinným muzikálům. V Divadle Hybernia se hrají jejich tři muzikály Kapka medu pro Verunku, Sněhová královna a Alenka v kraji zázraků na motivy příběhů Lewise Carrolla o Alence v říši divů a v říši za zrcadlem. Od letošního března můžete v divadle Hybernia vidět volné pokračování úspěšné Kapky medu pro Verunku – Královnu Kapesku.
Je to jeden z mála současných muzikálů s původním námětem, scénářem i hudbou. V poslední době bývá za „rodinný“ označováno dost divadelních i filmových projektů, ale u manželů slovo rodinný má ještě jedno opodstatnění navíc. Jejich představení jsou rodinná nejen proto, že jsou určena pro celou rodinu, ale i proto, že na jejich realizaci se podílí celý rodinný klan. Alena a Jan, jejich dvě dcery Lenka a Kristýna a v poslední době i talentovaná vnučka Kateřina a vnuci Dominik a Radek.
Kristýna, Alena, Jan a Lenka Pixovi
Lenka má na starost produkci, Kristýna píše texty k písním a Kateřina, Dominik a Radek se objevují na jevišti v několika rolích. Protože manželé Pixovi spolu žijí a tvoří již přes čtyřicet let, což v dnešní době rozvodů není tak zcela obvyklé, chtěli jsme se nenápadně dozvědět něco o jejich tajemství či receptu na dlouhodobý vztah. A také, jestli se opravdu ve všem tak shodují.
Položili jsme oběma manželům stejné otázky, na které odpovídali tajně a samostatně, aby to ten druhý neslyšel. 🙂
Který muzikál se vám líbí?
Jan: Líbí se mi a oceňuji všechny původní české muzikály – Starci na chmelu, Noc na Karlštejně, Drakula. A pak pochopitelně ten od Webera a Riceho Jezus Christ Superstar, který u nás odstartoval novou oblibu muzikálů.
Alena: Ten, který mě dokáže nadchnout, strhnout, dojmout a tím pádem povzbudit a motivovat k nějaké další tvůrčí práci. Asi na první místo bych dala Jezus Christ Superstar a West Side Story.
Vaše oblíbené místo?
Jan: Teď chata a pak místa, kam jsem jezdil jako dítě – Kazín na Berounce a hrad Valečov v Českém ráji.
Alena: Momentálně na chatě, kde se dá skvěle tvořit, ale také těšit z každého krásného nového rána a z přírody vůbec. Také se ráda občas znovu podívám na místa, kam jsem jezdila jako dítě. Do Orlických hor a na Dobříš.
Kam nejraději jezdíte na dovolenou?
Jan: K moři a do Francie.
Alena: K moři a do nějakých romantických měst a vesniček po celé Evropě.
Váš oblíbený autor?
Jan: Z klasiků Čapek, a teď momentálně Vlastimil Vondruška, Jiří Bílek a Jan Bauer.
Alena: Nemám žádného nejoblíbenějšího autora. Jako dítě a jako mladá jsem přečetla všechno, co se dalo, to byla asi doba, kdy jsem na čtení měla úplně nejvíc času. Velmi mě zasáhla kniha „Sofiina volba“, která spojila filozofickou úvahu o podstatě zla a neuvěřitelně silné vyprávění osudu ženy poznamenané útrapami druhé světové války. Teď, pokud si vůbec čas najdu, ráda se k některým starším titulům opět vracím. Nyní čtu např. knihu „Zelená kobyla“ od francouzského autora Marcela Aymého.
Jak relaxujete?
Jan: Nevím. Buď relaxuji pořád, nebo nerelaxuji vůbec. Nějak u sebe nevidím rozdíl mezi relaxací a nerelaxací. Jedině možná když spím.
Alena: Vlastně hlavně fyzickou prací. Momentálně nejvíc prací na zahradě. Pak také miluji procházky po lesích, rozlehlých loukách, nejlépe po takových, které nemají konce… Anebo mám moc ráda krátké výlety po republice. Baví mě, jak se to všude krásně mění a jak se lidé všude snaží, aby to jejich místo k žití bylo krásné a zajímavé nejen pro ně, ale také pro nás, zvědavé návštěvníky.
Na který pořad se v televizi nejraději díváte?
Jan: Na zprávy a historické seriály.
Alena: Nejraději na nějaký hezký film, kde se nestřílí, nebo na historické filmy, anebo na zajímavé dokumenty. Na zprávy nemám moc nervy, to přenechávám manželovi a ten mě v případě potřeby informuje…
Hádáte se někdy?
Jan: Někdy. Jenom když jde o zásadní pracovní věci. Jako například jestli Houseňák bude kouřit fajfku nebo vodní dýmku, nebo jestli Plh bude sameček nebo samička, a nebo jestli Kapeska odpoví větou holou či rozvitou. A pak jsme se hádali kvůli Alence. Manželka ten námět nechtěla, že prý se to pro divadlo nehodí, že to není dostatečně dramatické. A že to, co je právě na Alence kouzelné, ty její úvahy, postřehy a myšlenkové pochody se dost dobře nedají na jevišti sdělit. Což je sice pravda, ale já tvrdil, že je zároveň možné nechat se příběhem Alenky inspirovat a najít v něm mnoho současného. Alenka, Bílý králík, Kloboučník, Houseňák, Valibuk, Srdcová královna, dvojčata a další mají se současností víc společného, než se na první pohled zdá. A v tom je právě více než stopadesátiletá obliba a přitažlivost Carrollovy knížky.
Alena: Vlastně jenom pracovně. Tam se naše emoce vybouří a v běžném životě už pak nemáme ani potřebu se hádat.
Co je potřeba k tomu, aby spolu partneři dokázali vycházet tak dlouho? Máte na to recept?
Jan: Tomu se každý dost diví. Kolegové říkají, že kdyby měli pracovat s manželkou, pravděpodobně by se za týden zabili. Já to nechápu. Přece když si někoho zvolím za životního partnera, tak bych měl předpokládat, že s ním můžu nejen bydlet, ale i řešit všechny problémy včetně těch pracovních. Ale recept na to nemám. Když se mě někdo ptá, tak říkám, že alespoň jeden z té dvojice musí mít rozum. Nevím proč, ale manželka vždycky protestuje. Nejspíš si myslí, že já si myslím, že ten rozum mám já, což jsem ale nikdy neřekl. Říkám jen, že alespoň jeden ten rozum musí mít. A možná je to lepší, než kdyby ho měli oba, protože dva chytráci, to taky nejde moc dohromady. A o dvou bez rozumu ani nemluvím.
Alena: Na to opravdu není asi žádný recept. Spíš, beru to podle nás, je to tak trochu náhoda. Zaprvé, když jsme nemohli dělat, co jsme chtěli, museli jsme se postarat sami o sebe. A tak jsme vlastně z nouze začali vymýšlet co. Napřed jsme něco spolu vymysleli, pak jsme to začali spolu realizovat, a nakonec nám ta spolupráce zůstala celý život. Vždycky šlo o nějakou novou výzvu a bylo s ní tolik práce, že už ani nešlo přestat. A navíc myslím, že se docela dobře doplňujeme jak v dovednostech, tak v odlišných povahách.
Co se vám na manželce/manželovi líbí?
Jan: Ona.
Alena: Jeho klid a nadhled a taky to, že si nikdy nestěžuje a že se snaží, i když to nebylo vždycky lehké, vidět všechno pozitivně.
Co se vám naopak nelíbí?
Jan: To, co chybí mně. Pečlivost, pedantství, puntičkářství. Odborně se tomu říká chorobný perfekcionalizmus. Ale jak říkám, protože ho nemám já, oceňuji to (ji) a potřebuji to (ji).
Alena: Jeho klid. Například: Já uklidím, vyžehlím, uvařím, vypleju, zasadím, vyřídím maily, napíšu, zorganizuji co je potřeba, pomůžu s vnoučaty, celá „uhňahňaná“ si na pět minut sednu, že bych si třeba přečetla noviny a nade mnou se ozve pomalu, potichu, klidně a láskyplně: „Co budeš dneska dělat, miláčku?“ Tak to bych vyletěla z kůže.
Co říkáte konkurenci?
Jan: Bude to znít divně a neupřímně, ale opravdu nemám v poslední době radost, když se někomu nějaký muzikál nepovede. Špatný muzikál totiž snižuje hodnotu tohoto žánru, a když se divákovi představení nelíbí, řekne si, příště mě už nikdo na další muzikál nedostane. A naopak, když je nadšen, rád pak jde na muzikály další. Proto mám upřímnou radost z každého podařeného muzikálu. I od konkurence, která tvoří dobře a z lásky, a ne špatně a pro peníze.
Alena: Dobrá konkurence mě motivuje k další činnosti. Špatná mě otráví a mám pak chuť se vším praštit.
Proč si vybíráte jako náměty pro své muzikály převážně příběhy hrdinek dívek a žen – Alenka, Verunka, Sněhová královna, a teď Královna Kapeska?
Jan: Protože jsem kdesi četl nějaké vyjádření feministek o tom, že by se pohádky měly zakázat, protože jsou plné jen skvělých mužských hrdinů a dívky a princezny v nich hrají jen jakousi podřadnou roli slabých, hloupých a rozmazlených nesvéprávných bytostí, které přežívají jen díky silným pažím statečných mužů zachránců. V našich příbězích jsou královny a princezny stejně statečné a stejně odvážné – Gerda ve Sněhové královně zachrání Kaye, Alenka rozpadající se manželství rodičů, Verunka přátelství tří království a Královna Kapeska zachrání celý pohádkový ostrov před mužským zloduchem. Doufám, že tyhle příběhy zase nebudou chtít zakázat maskulinisti. Ale asi žádní takoví zatím nejsou.
Alena: Abychom se mohli hádat! (smích). Ale to neznamená, že já jsem nějaká přehnaná feministka. To opravdu nejsem. S tím vlastně přišel manžel. Tvrdí, že ženy jsou velmi silné a že mnohdy svou statečností, rozvahou a správným pohledem na život a životní hodnoty vůbec, předčí muže. On je vůbec muž, který si žen velice váží a snaží se je chápat. Kromě mě, ovšem… (smích).
Část obsazení muzikálu Královna Kapeska
30 % sleva na muzikál se ŽENAMI s.r.o.
Královna Kapeska je volným pokračováním velmi úspěšného, divácky oblíbeného, autorského muzikálu Kapka medu pro Verunku, který navštívilo více než 120.000 diváků. Premiéra se uskuteční 7. března 2018 v Divadle Hybernia.
Zbrusu nový muzikál, Královna Kapeska, je opět založen na krásném pohádkovém příběhu, jak už je u producentské společnosti PIXA PRO dobrým zvykem. Královna Kapeska bude poprvé v českých zemích uváděna jako 2. díl k původnímu muzikálu, je totiž volným pokračováním divácky velmi úspěšného muzikálu Kapka medu pro Verunku.
Královna Kapeska se bude hrát od března v Divadle Hybernia v Praze. V pondělí 8. ledna začaly první zkoušky. Slavnostní premiéra se uskuteční 7. března 2018 v 19 hod. v Divadle Hybernia.
1. Klikněte na vstupenky http://www.pixapro.cz/
2. Vyberte představení a klikněte na symbol „košíku“
3. Zvolte požadovaný počet míst v hledišti v jakékoliv kategorii, po zazelenění vybraných míst klikněte na „objednat“
4. V poli “Slevové poukázky” zadejte kód ZENYSRO a potvrďte znaménkem + (plus). Sleva 30 % se odečte z celé objednávky.
