Možnosti vypořádání vlastnických práv k nemovitostem
Podílové spoluvlastnictví je stav, kdy vlastnické právo k určité věci sdílí vícero osob, a velmi často je spojováno hlavně s nemovitostmi. Pokud zabrousíme mezi příklady z rodinného života… jsou to nesezdaní partneři, kteří se uchylují k podílovému spoluvlastnictví chtějíce spolu sdílet společné bydlení. Nebo to jsou třeba sourozenci, kteří takto získají dům v dědickém řízení. Co když ale dojde k rozchodu nebo sourozencům nevyhovuje mít dům na dva, tři díly? Jak se dá z podílového spoluvlastnictví vymanit?
Jde spoluvlastnictví zrušit?
Důležité je vědět, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví pokračovat. Jako spoluvlastník můžete buďto zažádat o oddělení ze spoluvlastnictví nebo o jeho úplné zrušení. Oddělení znamená, že bude spoluvlastnictví zachováno, ale změní se okruh dosavadních vlastníků. Zrušení spoluvlastnictví pak znamená totální zánik spoluvlastnického vztahu.
Dva způsoby zrušení spoluvlastnictví
1. Na zrušení spoluvlastnictví se mohou všichni spoluvlastníci dohodnout. V takové dohodě musí být uveden způsob, jakým se spoluvlastníci hodlají vypořádat. Pokud se jedná o nemovitost, je třeba dohodu sepsat písemně.
2. Když dohoda není možná, musí o zániku spoluvlastnictví rozhodnout, na návrh jakéhokoliv spoluvlastníka, soud. Jakmile soud rozhoduje o zrušení, rozhoduje i o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Spoluvlastník může na soud podat návrh téměř z jakéhokoliv důvodu – nejčastěji k těmto důvodům patří nezájem setrvání ve spoluvlastnictví, nedostatek financí na údržbu dané věci, či pokud není možné věc používat.
Jak lze podílové spoluvlastnictví vypořádat?
1. Věc/nemovitost si lze rozdělit.
Pokud je to možné, je to nejčastější varianta. Není totiž nutné, aby byla věc rozdělena přesně podle podílů jednotlivých vlastníků, protože se dá vzniklý rozdíl vyrovnat penězi. Problém nastává tehdy, když by se rozdělením podstatně snížila hodnota dané věci.
2. Věc/nemovitost připadne jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu.
To znamená, že ten komu věc zůstala, musí vyplatit toho, který ji ztratil, a to ve výši jeho podílu. To lze ale jedině v případě, že má daný spoluvlastník dostatečné finanční prostředky na to, aby ostatní vyplatil.
3. Pokud věc/nemovitost nechce nadále vlastnit žádný ze spoluvlastníků nebo ji nelze rozdělit, nařídí soud prodej této věci ve veřejné dražbě. Výtěžek z prodeje se následně rozdělí mezi bývalé spoluvlastníky, a to většinou podle velikosti jejich podílů (není to však v novém občanském zákoníku výslovně ustanoveno).
Pořadí těchto způsobů vypořádání není náhodné. Soud musí nejdříve zvážit první variantu, pak druhou a pak třetí. Není možné, aby soud rozhodl, že věc poputuje do dražby, pokud je možné si ji rozdělit!
Soud nemůže přiřknout věc/nemovitost osobě, která není spoluvlastníkem!!
Zdroj foto:Pixabay.com
