“Rodičovská moudrost: Je důležité vychovávat s empatií a respektem.”
JAKO RODIČE ČASTO ANI NETUŠÍME, DO JAKÉ MÍRY ZRAŇUJEME EMOCIONÁLNĚ SVÉ DĚTI…
Dětský vnitřní svět se vyznačuje křehkostí a zranitelností, která je odrazem nevinného přístupu dítěte k okolnímu světu. Dítě je ke svému okolí otevřené a bezelstné. Vnímá srdcem. Nezná přetvářku a úhybné manipulativní hry dospělých, dokud se to od nás nenaučí. Pokud tuto křehkost narušíme netaktním a hrubým způsobem, dopouštíme se na svých dětech velkých emocionálních zranění, která nejsou na první pohled patrná, ale dítě si jejich pachuť nese v sobě po celý život v podobě mnoha strachů, nejistot, nízkého sebevědomí a často i narušeného zdraví.
POROZUMĚNÍ JE JEDINÁ CESTA K DÍTĚTI
Co nám brání přiblížit se k našemu dítěti a porozumět mu? Náš vlastní neoblomný pocit, že všechno víme nejlíp?
Porozumět dítěti znamená odložit stranou sebe – své “dospělé” myšlenky, názory, přesvědčení a představy. Když s dítětem něco řešíte, zapomeňte, co o světě víte vy. Staňte se dítětem… Napojte se na chvíli na jeho pocity a prožitky. Pokud to uděláte, vytvoříte prostor pro naslouchání, empatii a pozorování dětského projevu. Nasměrujete se tak od toho, co vám dítě říká, také k signálům, které jsou skryty za slovy. Jsou to významná sdělení ukrytá v pohledu očí, v mimice, gestech, v pohybech těla. Pozorujte své dítě a naučíte se, co vám doopravdy říká…
NEBERME DĚTEM JEJICH INDIVIDUALITU A TVOŘIVOST
Dětský svět je jednoduchý, přímý a ničím nezatížený. Proplétá ho několik rovných cest a každé nové poznání ovlivňuje jejich směr. Pro svůj růst potřebují děti prostor k hledání, k vytváření nitek vlastních zkušeností a čím jsou děti starší, tím potřebují větší prostor k vyjádření svých názorů, potřebují vyslechnout, respektovat a zároveň vést k umění kompromisu a tolerance. Ale nelze dělat kompromisy bez sebevyjádření a pod tlakem. Bohužel existují rodiče, kteří jsou přesvědčeni, že jejich cesta je ta pravá. Vtrhnou do dětského světa a šlapou, kde se dá, ve jménu tvrzení, že chtějí pro své dítě jen to nejlepší. Dítě je bytost, která nás v mnoha ohledech přerůstá, a přesto jsme naučeni se k dětem chovat tak nadřazeně.
OTISKY NAŠEHO VLIVU JSOU HLUBŠÍ, NEŽ SE DOMNÍVÁME
Dítě je zrcadlem svých rodičů, kopíruje jejich přístup k životu, přejímá jejich hodnoty, zvyklosti, jejich vztah k sobě, k partnerství, i k lidem obecně. Absorbuje jejich radosti, pocity štěstí, ale zrovna tak i všemožné strachy, smutky životní nudu, agresi, deprese aj. Z praxe vím, že ve většině případů je problémové chování dítěte doma i ve škole odrazem nevhodných výchovných postupů. Rodiče často vůbec netuší, kde dělají chybu, na jejich dětech je mrzí spousta věcí, které by chtěli měnit… Věřím, že nikdy není pozdě pozměnit vztah, který se svým dítětem máme, ale není to lehké, neboť se změna netýká ani tak dítěte, jako nás samotných. Změna musí vždy vyjít od nás. Mnohdy stačí jediný posun v pohledu na naši výchovu a atmosféra mezi dítětem a rodičem se mění…
CESTY K DÍTĚTI…
Hledání cesty k dítěti se samozřejmě neobejde bez chyb. Chyba může být ale ukazatelem cesty, kterou nechceme podruhé jít. Každé uvědomění, každé pochopení nás přibližuje k lepším způsobům výchovy a k většímu porozumění dětem i sobě. Naše rozhodnutí, že své děti budete vychovávat jinak, než jak jste se to naučili, je klíčem k radosti ve vztahu rodič-dítě. Nechte už ve skříni strašáky, jako je obviňování, přetahování se o pravdu, poroučení a ovládání. Místo manipulace položte základy respektování, důvěry, porozumění a bezpodmínečného přijetí. Přidejte do vztahu smích, hravost a nadhed. Všechny tyto vklady se vám vrátí…
Zdroj foto: Pixabay.com
