Má cesta za lepším já pokračuje.
Změna práce, rehabilitace a první kroky k aktivnímu životnímu stylu
Změna práce je zatím rozhodně jedno z nejlepších rozhodnutí, co mne potkalo i když to finančně ještě není znát (na chvilku utáhnout opasek není občas na škodu). Změna priorit ještě chvíli potrvá, ale již jsem na dobré cestě… ano, není lehké si uvědomit že je opravdu něco špatně a je potřeba s tím něco dělat. Když něco bolí, tak to prostě bolí. Umíme si zanaříkat – jen hlavně ne před našimi muži, to ne, to bychom byly hned v jejich očích slaboučké. Ano platí to, ale jen tehdy pokud to nejsou muži, kteří při svých ženách nestojí a záleží jim na svém pohodlí. Bohužel jich kolem pár znám. Naštěstí jsou i muži, kteří to vidí a svou ženu podrží, podpoří a ještě jim pomáhají. Tleskám těmto mužům, kteří si svých žen váží a leckdy i přes své nepokoje odloží své “hračky” a jsou žěně tím, čím by být měli. Nu, ten můj je navíc ještě ke všemu upřímný a rozhodně mne nelituje, 🙂 když mi řekl, že si za bolavá záda můžu částečně sama, tak si s nimi můžu i sama pomoci. Ano, myslí to se mnou dobře, ale jistě si umíte představit můj výraz alá “jak to jako myslíš”. 😀
Navštívila jsme skvělého fyzioterapeuta, něžně se mnou pro mne naprosto nespecifikovanými pohyby zacvičil a olepil mne těma páskama, který má dnes kdekdo a o čem jsem si doposud myslela, že je to barevný výkřik módy. JENŽE! Ono to opravdu funguje… nutilo mne to narovnat se, stahovalo mne to zpět do polohy, ve které bych měla krční páteř mít. V podstatě to fungovalo jako nápověda, jak by to mělo vypadat, kdybych denně spoustu hodin neseděla u PC, netelefonovala stylem držím mobil hlavou a ruce mám na klávesnici a občas udělala něco pro své tělo a mysl, tím myslím to slovo, které se mi špatně vyslovuje a ještě hůř se na něj myslí – cvičit.
Diagnóza zní totálně přetížená záda, zablokovaná krční páteř, předsazená hlava. Na rehabilitaci to se mnou myslí dobře, nutí mne i ráno brzy vstávat. Poprvé když jsme tam šla, říkala jsem si, že si pak půjdu určitě ještě lehnout… ale oni mne tam probudili. 🙂 To že tam se mnou dělali cosi, co bych popsat ani neuměla, protože slovní spojení “nahodit žebra a klíční kosti” mi nejde prostě na jazyk, natož na rozum, ale probralo mne to tak, že jsem byla čilá jako nikdy. Ano asi to bylo i tím, že se mi hned lépe dýchalo. Druhá rehabilitace, paní mi říkala že je to trochu lepší, ale stále žádná sláva. Slečno, cvičila jste, jak jsem Vám říkala? Dýchala jste si i do břicha? To, že na to musím pomalu a není vše hned mi nechtěla jak se říká sežrat. No nic, musím přidat, vždyť jde o mé zdraví.
Další zoufalý pokus, jak ostatním dát najevo, že mi na sobě opravdu záleží, bylo koketovat s myšlenkou toho odporného slova cvičit. Ale co s tím, sama jsem asi dost zbabělá. Jen tak potichoučku a naivně jsem to nadhodila kamarádce a co myslíte? Ona se asi proti mne spikla a hned nás přihlásila na JÓGU!!! No a je to, není cesty zpět. přece nebudu srab, to dám. Dokonce jsem se začala těšit, přítel nadšený, že jsem se konečně vzchopila… No a přišlo pondělí ráno, před tělocvičnou jsme byly s kamarádkou ještě vysmáté. Na podložce jsme stále nevěděly co nás pořádně čeká. Po pár cvicích dobrý, pak se to opakovalo, nadšení a úsměv mizí. Procitnutí! Aha, ono to opravdu tělo protahuje, hm, ty zkrácený šlachy asi nejsou úplně v pohodě. Jejda, v zádech to táhne. Takhle že se máme až ohnout? Motá se nám hlava! Hezky to vypadalo když to ostatním šlo, napoprvé jsme to celé ani jedna nezvládla, ale díky tomu, že jsme tam šly spolu, tak jsme v půlce lekce neutekly. Odměnou nám byla závěrečná relaxace. Druhý den si píšeme, zda jsme se ve škole opravdu učili o všech svalech, co v těle jsou, máme pocit, že nás bolí i to, co nemáme. Ale obě jsme se shodly v tom, že příště půjdeme zas. Chceme vědět, zda se to opravdu bude zlepšovat, zda se příště více ohneme a zda po pár lekcích nebudeme tak vyděšené jako na tom prvním seznámení s jógou.
Držte nám palce! Občasné činnosti jako jsou inliny, lyžování, plavání, domácí práce, procházky, venčení psa a hlídání dětí asi moc nestačí k napravení toho, co jsem si zadělala neustálou prací u PC.
A co vše pro sebe děláte vy?
Zdroj foto:Pixabay.com
