Burčák jsem neměla ráda. Kupovali jsme si ho na trhu v Ostravě. Ale moc mi nechutnal. Spíš vůbec. Nechápala jsem, co na něm ostatní vidí. Ale pak jsem přesídlila na jižní Moravu, Naučila jsem se milovat víno, vinohrad a vše, co s tím souvisí. I tu nikdy nekončící práci, no a taky burčák. Když jsem poprvé ochutnala burčák přímo ve sklepě – nevěřila jsem, jak je to lahodné pití. Vypisovat se o zdravotních účincích burčáku je asi zbytečné, i tady platí – všeho s mírou. Jižní Morava mě naučila – dobré víno, dobrý burčák, dobrá pálenka – v umírněném množství rozhodně neškodí, spíše podporují zdraví. Nic se ale nesmí přepísknout. Stejně tak mám ráda zabíjačkové specialitky – jednou za rok si fakt pošmáknu. Dědeček snachy dělá zabíjačku vždycky 26.12. Stmelí tím rodinu, rádi se všichni potkáme a hlavně druhý vánoční svátek máme všichni čas. Ale to jsem odbočila – burčák je burčák. A tak si ho v těchto dnech užívám. S mírou a s láskou*heart**heart**heart*
