Med, sirup nebo čaj? Tak to bylo moje dilema posledních dní. Nakonec vyhrál čaj. Čaj ani kávu nesladím, maximálně někdy do čaje přidávám med, ale ten pravý od včeliček. Včelí med se skládá z jednoduchých cukrů glukózy a fruktózy. Dominantní složkou pampeliškového sirupu je sacharóza. Problém začíná při vaření řepného cukru při přípravě pampelišového medu a to takový, že řepný cukr vařením karamelizuje, rozkládá se a vzniká tak látka hydroxymetylfurfural, která je pro člověka částečně toxická, neboť má karcinogenní účinky. Navíc se vařením vytrácí z pamepišek jejich biologicky aktivní látky, jako enzymy nebo vitamíny. Takže pozitivní vklad pampelišek přijde vniveč. A to je velká škoda, protože pampeliška se příznivě projevuje při zánětech, zvyšuje tvorbu a vylučování žluči. Má močopudné vlastnosti, čistí játra, pomáhá při alergiich a snižuje hladinu cholesterolu. Obsahuje velmi důležité vitamíny a minerální látky, jako je vitamín B6, thiamin, riboflavin, vitamin C, železo vápník, draslík, kyselinu listovou a hořčík. Zjistilo se, že kořen pampelišky účinně zabíjí rakovinné buňky. Proto se preventivně doporučuje užívat čaj z květů či kořene pampelišky. Proto já raději dělám čaj a tady je jednoduchý recept.
Na čaj budeme potřebovat:
– 8 květů pampelišky
– 350 ml vody
– med, citron
Květy necháme vyluhovat v převařené vodě (80 stupňů) 5 minut a podle chuti dochutíme.
Pampeliškové květy se dají nasušit a musí se pak uložit na suché tmavé místo. Čaj si tak můžete připravovat po celý rok. Protože je močopudný, nedoporučuje se pít večer 🙂
Tak na zdraví!
