Vážené a milé ženy, tak se mi zdá, že lékařské téma vám sedlo.:) Alespoň soudím podle množství srdíček i milých komentářů… Nevím, jestli se vám také tolik líbí lékaři v bílých pláštích, nebo jste prostě “vyrostly” na seriálech Pohotovost, Nemocnice Chicago Hope či české Ordinaci v růžové zahradě jako já. Dívaly jste se na ně? Napište mi o tom někdy.
Dnes tedy v nemocnici ještě zůstaneme. Opět chci upozornit, že báseň vznikla na samém počátku 90. let a nemá cokoli společného se současnou covidovou situací. Ležela jsem tehdy jako mladá dívka , v prváku na VŠ, s páteří na neurologii a byl to životní zážitek… Na pokoji nás bylo sedm žen a věkový průměr činil cca 85 let. Každý den tam někdo zemřel. Skoro jsem se styděla, že mě jen “bolí za krkem”.
A pro ty zvídavé a zvědavé: ANO, jde o stejného lékaře jako v básni minulý týden.*heart* Opatrujte se, vaše Holubička Zuzka
