Lichořeřišnice nejen na zánět močového měchýře
Přitom nejsou zrovna malé: lichořeřišnice má významné antibiotické, antivirotické a antibakteriální účinky, pomáhá při chronických zánětech plic, a protože působí na stafylokoky, streptokoky, Proteus, E. coli a další druhy bakterií v močových cestách, přispívá i k léčbě zánětů močového měchýře.
Bylina se osvědčila i při léčbě zánětu prostaty. Účinkuje i proti žaludečním vředům a zánětům vaječníků. Oceníte její preventivní účinky proti většině infekčních chorob. Výtažky z lichořeřišnice zvyšují naši obranyschopnost (imunitu), zlepšují činnost centrální nervové soustavy a celkově posilují organismus. Tato bylina také podporuje růst vlasů, brání jejich vypadávání a je dobrým bojovníkem, který řeší lupy ve vlasech.
Nebojte se předávkování
Vysoká účinnost doposud ne zcela doceněné byliny tkví v obsahu látky glykosid glukotropeolin. Z našeho těla se spolu s dalšími látkami vylučuje hlavně močí, ale předtím stihne v močových cestách bojovat s mnoha druhy bakterií. Vylučování však probíhá i plícemi a dýchacími cestami, takže lichořeřišnice pomáhá i při akutních a chronických zánětech horních cest dýchacích (bolesti v krku, zánět nosohltanu).
Bylinka se užívá zpravidla dvakrát denně, ráno a odpoledne. Látky z byliny začnou v našem těle působit dvě až tři hodiny po požití, maxima
dosáhnou mezi čtvrtou až desátou hodinou.
Nemusíte se bát žádných nežádoucích účinků (dokonce ani při předávkování), je vhodná i těhotenství či pro kojící ženy. Lichořeřišnici můžete také kombinovat s antibiotiky, umocní jejich účinek. Chuť podobná ředkvičkám. Bylinku si můžete také sami vypěstovat a sušit si ji pro přípravu čajů. Vyžaduje chudší, propustnou půdu a slunné stanoviště. Je vhodná na záhonové výsadby, do okenních truhlíků a ozdobných nádob.
Léčivá letnička dorůstá do výšky přibližně třicet centimetrů a rychle roste do šířky. Stonek tak může být dlouhý až několik metrů. Krátcetrubkovité květy rozkvétají nad listy.
Pro léčivé účinky sbírejte od června do září (včetně) květ, nať, listy i semeno. Sušíme je na přímém slunci (je to výjimka – na slunci se suší jen divizna a lichořeřišnice), nebo při umělé teplotě do 40 °C (při pomalém sušení totiž hrozí zplesnivění). Nať a listy lichořeřišnice lze také použít čerstvé.
Bylinu můžete přidávat do zeleninových salátů – má výrazně štiplavou chuť podobnou ředkvičkám.
