Jak udržet lásku živou: Překonání bariér ve vzájemné komunikaci
Proč se některým párům nedaří spolu normálně mluvit?
Mnoho manželství zažívá chvíle, kdy dochází ke zneužívání slov. Komunikace selhává a hatí se i v těch nejlepších vztazích. Každý někdy řekl věci, které by raději vzal zpět. Byli jste zaměření jen na sebe a ne na vztah. Nebyli jste laskaví, ale pokoušeli jste se manipulovat a zvítězit za každou cenu! Anebo si alespoň „vyrovnat skóre“. Problémem je sobectví. Vidíte chyby druhých a sami o sobě si myslíte, že jste v právu.
Zde je výčet deseti největších zabijáků jakékoliv diskuze:
1. Vyvolávání pocitu viny: “Tak doufám, že teď jsi se vším naprosto spokojená.” Nebo: “Jak to, že ti to trvá tak neuvěřitelně dlouho?” Méně nápadnou podobou je: “Máš pravdu. Vždycky je to moje vina. Cítím se tak hrozně.”
2. Poukazování na chyby: „Máš velkej pupek/zadek.“, „ To jídlo se zase nedá žrát, ani vařit neumíš.“, „Mně bylo jasný, že zase zabloudíme, to neumíš číst cedule nebo co?!“
3. Označování: “Co jsem si to vzal?! Jako manželka stojíš za nic.”, “Nikdy nic pořádného nedokážeš.”, “Jsi nechutnej.”
4. Křik
5. Sarkasmus: “S největší radostí.”, “Pro tebe kdykoli a cokoli.”, “Můžeš se spolehnout.” (S příslušnou modulací a protočenýma očima.)
6. Obviňování: “Ty za to můžeš.”, “Je to tvoje chyba.”, “Tys mě k tomu vyprovokovala.”
7. Očerňování, shazování, kdy je cílem partnera ztrapnit: “Co sis to vzal na sebe?”, “Co to plácáš za blbosti!”, rádoby vtipné poznámky na veřejnosti: “Letos už „to“ jednou bylo, to mu musí stačit.”, “Jsem si říkal, že takhle to nebude fungovat. No a ona si stejně postavila hlavu a … Je fakt pitomá.”
8. Výhrůžky: “Jestli tohle nepřestane, tak se rozvedu.”, “Ještě jednou a zablokuju ti přístup na účet.”, “Vezmu si děti a odjedu pryč.”, “Něco si kvůli tobě udělám.”
9. Požadavky: “Tohle prostě dělat nebudeš!” nebo “Je mi jedno, že ještě nejsi připravená, ale já už odcházím!”
10. Převracení skutečností a popírání: “Na tvém místě bych si nebyl tak jistý.”, “Jsi úplně mimo. Ty si myslíš, že tohle bude někdo brát vážně?”, “Já tě nikdy nepoučuju.”, “Jsi přecitlivělá.”
Kritika, která se nezaměřuje na zlepšení, druhému pouze ublíží a vůbec nic nevyřeší. Ve skutečnosti by měly být konflikty dobrou příležitostí, kdy můžete tvořit. Hádka by měla být jako bouřka po dlouhých tropických dnech. Dát vám úlevu. Zbavit se napětí. Pročistíte partnerské ovzduší. Mraky zmizí, vítr se utiší. Následné usmíření je jako čerstvá vláha, která skropí zem. Divoké bouře odlámou staré nemocné větve, které vztah jen vysilují nebo vyvrátí stromy se špatnými kořeny, aby mohla být zaseta nová dobrá semena.
K tomu, aby to bylo možné potřebujete konstruktivní kritiku. Občas druhé kritizujete za něco, co nezvládli, co udělali špatně, co zkazili. Často býváte pod vlivem emocí příliš zbrklí a zlobíte se na druhé dřív, než zjistíte, jaké měli možnosti. Jak situaci chápali oni. Jaké měli motivy.
Učte se svoje negativní impulzy trochu přibrzdit. Položte prostou otázku, která vám umožní zjistit, co se stalo, proč to daný člověk udělal resp. neudělal.
“Nemám-li jiné lepší řešení nebo nápad, pak si nestěžuji. Neumí-li to lépe, pak nekritizuji.” Olga Strnadová
Je-li hádka příliš emotivní, vypjatá a jste-li na pokraji svých sil, přerušte ji! Neznamená to, že jeden z partnerů vzteky práskne dveřmi a zmizí. Oznamte druhému, že si potřebujete vyvětrat hlavu, že se za půl hodiny vrátíte a proberete to.
Doporučuji, abyste během této půl hodiny byli každý o samotě. Nechoďte se uklidnit k dětem do pokoje. Nevolejte kamarádce nebo mamince. Nechoďte do hospody. Ani si nesedněte k počítači, ať už je to k práci nebo k flákání na internetu. Buďte sami se sebou.
Třicet minut o samotě je dostačující doba, abyste se vybouřili, v duchu nebo i nahlas si zanadávali. Vychladnete a začnete přemýšlet jasněji. Zásadním a možná nejtěžším krokem je uvědomit si, že kritik vám chce pomoci ke změně. Stojí tedy na vaší straně, i když to dělá možná nešikovně. To vám pomůže podívat se na věc z úhlu vašeho partnera. Když cítíte, že už jste připraveni, pak se společně s partnerem vraťte zpátky k tématu. Sedněte si vedle sebe, dívejte se stejným směrem (jako byste se společně dívali na vzniklou situaci) a proberte to ještě jednou.
Zdroj foto: Pixabay.com
