Radošov (Reschwitz)

Dnes částečně zaniklá obec Radošov, německy Reschwitz,

leží na jižním úpatí Doupovských hor v nadmořské výšce 700 m

6 km severovýchodně od Bochova ve Vojenském újezdu Hradiště.

Před studenými severními větry byla chráněna Císařským vrchem (780 m)

a Výšinou (867 m). Katastr Radošova měřil 6,53 km².

K Radošovu patřily také samoty Kleinmühle a lesovna Waldhaus.

Název obce se dost měnil – Resnitz, Reschan, Reschow, Reswycz,

Radessow a pod., ale rovněž Kryšvice, Křižovicze, Kreuzdorf.

Němečtí rodáci předpokládají, že dva poslední názvy vznikly proto,

že ves ležela na křižovatce dvou solných stezek. 

První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1356, kdy Radošov patřil

Haugvicům z Lochotína. První zdejší farní kostel býval dřevěný

a stával na starém hřbitově na severozápadním konci vsi.

Roku 1383 byl při obsazování zdejší fary, která zde existovala od roku 1352,

uváděn její patron Gelfrad z Haugvic.

K radošovské faře patřily také vsi Březina, Hradiště, Těš a Tis u Luk.

Patronát měl náboženský fond a v roce 1384 odváděla fara

7 grošů papežského desátku.

Hudlenka