Kopáčov (Kopitschau)
Dnes již zcela zaniklá osada Malého Hlavákova Kopáčov,
dříve nazývaná také Skopačov, německy Kopitschau,
ležela uprostřed lesů v nadmořské výšce 650 m 11 km
severovýchodně od Bochova na území Vojenského újezdu Hradiště
v Doupovských horách.
Název osady původně znamenal Kopáčův dvůr.
Osada zanikla po začlenění do VVP Hradiště v 2. polovině 50. let 20. století.
Zprávy o počátcích osady Kopáčov chybí.
První písemná zmínka pochází z roku 1419 kdy je zaznamenáno: „in villa Kopaczow“.
Další zmínk Deskách dvorských z roku 1437, poté však zprávy o osadě mizí.
Roku 1623 se ještě objevuje zápis: „ves Lochotin a S kopacžovem…“,
ale berní rula z roku 1654 uvádí u panství Valeč již jen 4 pusté chalupy
bývalého Kopáčova a její závěrečné hodnocení hovoří jasně:
„Jen toliko samé místo jsou, ani se téměř spatřiti nemůže,
kde jsou předešle stály.“
Místo však patřilo k Valči stále a okolo roku 1800
zde bylo na pozemcích rozparcelovaného lochotínského poplužního
dvora postaveno 7 domků, které tam stály ještě roku 1945.
V roce 1847 zde žilo 41 obyvatel, poté se jejich stav již jen snižoval
na 35 v roce 1930, po vysídlení německého obyvatelstva
po 2. světové válce na 14 v roce 1947 a roku 1950 zde žili pouze 4 stálí obyvatelé.
Farou patřil Kopáčov k Lochotínu, kam chodily místní děti také do školy.
Po začlenění Kopáčova do Vojenského újezdu Hradiště na počátku
50. let 20. století, byla osada opuštěna a postupně zanikla.
ležela uprostřed lesů v nadmořské výšce 650 m 11 km
severovýchodně od Bochova na území Vojenského újezdu Hradiště
v Doupovských horách.
Název osady původně znamenal Kopáčův dvůr.
Osada zanikla po začlenění do VVP Hradiště v 2. polovině 50. let 20. století.
Zprávy o počátcích osady Kopáčov chybí.
První písemná zmínka pochází z roku 1419 kdy je zaznamenáno: „in villa Kopaczow“.
Další zmínk Deskách dvorských z roku 1437, poté však zprávy o osadě mizí.
Roku 1623 se ještě objevuje zápis: „ves Lochotin a S kopacžovem…“,
ale berní rula z roku 1654 uvádí u panství Valeč již jen 4 pusté chalupy
bývalého Kopáčova a její závěrečné hodnocení hovoří jasně:
„Jen toliko samé místo jsou, ani se téměř spatřiti nemůže,
kde jsou předešle stály.“
Místo však patřilo k Valči stále a okolo roku 1800
zde bylo na pozemcích rozparcelovaného lochotínského poplužního
dvora postaveno 7 domků, které tam stály ještě roku 1945.
V roce 1847 zde žilo 41 obyvatel, poté se jejich stav již jen snižoval
na 35 v roce 1930, po vysídlení německého obyvatelstva
po 2. světové válce na 14 v roce 1947 a roku 1950 zde žili pouze 4 stálí obyvatelé.
Farou patřil Kopáčov k Lochotínu, kam chodily místní děti také do školy.
Po začlenění Kopáčova do Vojenského újezdu Hradiště na počátku
50. let 20. století, byla osada opuštěna a postupně zanikla.
v Doupovských horách.
Název osady původně znamenal Kopáčův dvůr.
Osada zanikla po začlenění do VVP Hradiště v 2. polovině 50. let 20. století.
Zprávy o počátcích osady Kopáčov chybí.
První písemná zmínka pochází z roku 1419 kdy je zaznamenáno: „in villa Kopaczow“.
Další zmínk Deskách dvorských z roku 1437, poté však zprávy o osadě mizí.
Roku 1623 se ještě objevuje zápis: „ves Lochotin a S kopacžovem…“,
ale berní rula z roku 1654 uvádí u panství Valeč již jen 4 pusté chalupy
bývalého Kopáčova a její závěrečné hodnocení hovoří jasně:
„Jen toliko samé místo jsou, ani se téměř spatřiti nemůže,
kde jsou předešle stály.“
Místo však patřilo k Valči stále a okolo roku 1800
zde bylo na pozemcích rozparcelovaného lochotínského poplužního
dvora postaveno 7 domků, které tam stály ještě roku 1945.
V roce 1847 zde žilo 41 obyvatel, poté se jejich stav již jen snižoval
na 35 v roce 1930, po vysídlení německého obyvatelstva
po 2. světové válce na 14 v roce 1947 a roku 1950 zde žili pouze 4 stálí obyvatelé.
Farou patřil Kopáčov k Lochotínu, kam chodily místní děti také do školy.
Po začlenění Kopáčova do Vojenského újezdu Hradiště na počátku
50. let 20. století, byla osada opuštěna a postupně zanikla.
Osada zanikla po začlenění do VVP Hradiště v 2. polovině 50. let 20. století.
Zprávy o počátcích osady Kopáčov chybí.
První písemná zmínka pochází z roku 1419 kdy je zaznamenáno: „in villa Kopaczow“.
Další zmínk Deskách dvorských z roku 1437, poté však zprávy o osadě mizí.
Roku 1623 se ještě objevuje zápis: „ves Lochotin a S kopacžovem…“,
ale berní rula z roku 1654 uvádí u panství Valeč již jen 4 pusté chalupy
bývalého Kopáčova a její závěrečné hodnocení hovoří jasně:
„Jen toliko samé místo jsou, ani se téměř spatřiti nemůže,
kde jsou předešle stály.“
Místo však patřilo k Valči stále a okolo roku 1800
zde bylo na pozemcích rozparcelovaného lochotínského poplužního
dvora postaveno 7 domků, které tam stály ještě roku 1945.
V roce 1847 zde žilo 41 obyvatel, poté se jejich stav již jen snižoval
na 35 v roce 1930, po vysídlení německého obyvatelstva
po 2. světové válce na 14 v roce 1947 a roku 1950 zde žili pouze 4 stálí obyvatelé.
Farou patřil Kopáčov k Lochotínu, kam chodily místní děti také do školy.
Po začlenění Kopáčova do Vojenského újezdu Hradiště na počátku
50. let 20. století, byla osada opuštěna a postupně zanikla.
První písemná zmínka pochází z roku 1419 kdy je zaznamenáno: „in villa Kopaczow“.
Další zmínk Deskách dvorských z roku 1437, poté však zprávy o osadě mizí.
Roku 1623 se ještě objevuje zápis: „ves Lochotin a S kopacžovem…“,
ale berní rula z roku 1654 uvádí u panství Valeč již jen 4 pusté chalupy
bývalého Kopáčova a její závěrečné hodnocení hovoří jasně:
„Jen toliko samé místo jsou, ani se téměř spatřiti nemůže,
kde jsou předešle stály.“
Místo však patřilo k Valči stále a okolo roku 1800
zde bylo na pozemcích rozparcelovaného lochotínského poplužního
dvora postaveno 7 domků, které tam stály ještě roku 1945.
V roce 1847 zde žilo 41 obyvatel, poté se jejich stav již jen snižoval
na 35 v roce 1930, po vysídlení německého obyvatelstva
po 2. světové válce na 14 v roce 1947 a roku 1950 zde žili pouze 4 stálí obyvatelé.
Farou patřil Kopáčov k Lochotínu, kam chodily místní děti také do školy.
Po začlenění Kopáčova do Vojenského újezdu Hradiště na počátku
50. let 20. století, byla osada opuštěna a postupně zanikla.
Roku 1623 se ještě objevuje zápis: „ves Lochotin a S kopacžovem…“,
ale berní rula z roku 1654 uvádí u panství Valeč již jen 4 pusté chalupy
bývalého Kopáčova a její závěrečné hodnocení hovoří jasně:
„Jen toliko samé místo jsou, ani se téměř spatřiti nemůže,
kde jsou předešle stály.“
Místo však patřilo k Valči stále a okolo roku 1800
zde bylo na pozemcích rozparcelovaného lochotínského poplužního
dvora postaveno 7 domků, které tam stály ještě roku 1945.
V roce 1847 zde žilo 41 obyvatel, poté se jejich stav již jen snižoval
na 35 v roce 1930, po vysídlení německého obyvatelstva
po 2. světové válce na 14 v roce 1947 a roku 1950 zde žili pouze 4 stálí obyvatelé.
Farou patřil Kopáčov k Lochotínu, kam chodily místní děti také do školy.
Po začlenění Kopáčova do Vojenského újezdu Hradiště na počátku
50. let 20. století, byla osada opuštěna a postupně zanikla.
bývalého Kopáčova a její závěrečné hodnocení hovoří jasně:
„Jen toliko samé místo jsou, ani se téměř spatřiti nemůže,
kde jsou předešle stály.“
Místo však patřilo k Valči stále a okolo roku 1800
zde bylo na pozemcích rozparcelovaného lochotínského poplužního
dvora postaveno 7 domků, které tam stály ještě roku 1945.
V roce 1847 zde žilo 41 obyvatel, poté se jejich stav již jen snižoval
na 35 v roce 1930, po vysídlení německého obyvatelstva
po 2. světové válce na 14 v roce 1947 a roku 1950 zde žili pouze 4 stálí obyvatelé.
Farou patřil Kopáčov k Lochotínu, kam chodily místní děti také do školy.
Po začlenění Kopáčova do Vojenského újezdu Hradiště na počátku
50. let 20. století, byla osada opuštěna a postupně zanikla.
kde jsou předešle stály.“
Místo však patřilo k Valči stále a okolo roku 1800
zde bylo na pozemcích rozparcelovaného lochotínského poplužního
dvora postaveno 7 domků, které tam stály ještě roku 1945.
V roce 1847 zde žilo 41 obyvatel, poté se jejich stav již jen snižoval
na 35 v roce 1930, po vysídlení německého obyvatelstva
po 2. světové válce na 14 v roce 1947 a roku 1950 zde žili pouze 4 stálí obyvatelé.
Farou patřil Kopáčov k Lochotínu, kam chodily místní děti také do školy.
Po začlenění Kopáčova do Vojenského újezdu Hradiště na počátku
50. let 20. století, byla osada opuštěna a postupně zanikla.
zde bylo na pozemcích rozparcelovaného lochotínského poplužního
dvora postaveno 7 domků, které tam stály ještě roku 1945.
V roce 1847 zde žilo 41 obyvatel, poté se jejich stav již jen snižoval
na 35 v roce 1930, po vysídlení německého obyvatelstva
po 2. světové válce na 14 v roce 1947 a roku 1950 zde žili pouze 4 stálí obyvatelé.
Farou patřil Kopáčov k Lochotínu, kam chodily místní děti také do školy.
Po začlenění Kopáčova do Vojenského újezdu Hradiště na počátku
50. let 20. století, byla osada opuštěna a postupně zanikla.
V roce 1847 zde žilo 41 obyvatel, poté se jejich stav již jen snižoval
na 35 v roce 1930, po vysídlení německého obyvatelstva
po 2. světové válce na 14 v roce 1947 a roku 1950 zde žili pouze 4 stálí obyvatelé.
Farou patřil Kopáčov k Lochotínu, kam chodily místní děti také do školy.
Po začlenění Kopáčova do Vojenského újezdu Hradiště na počátku
50. let 20. století, byla osada opuštěna a postupně zanikla.
po 2. světové válce na 14 v roce 1947 a roku 1950 zde žili pouze 4 stálí obyvatelé.
Farou patřil Kopáčov k Lochotínu, kam chodily místní děti také do školy.
Po začlenění Kopáčova do Vojenského újezdu Hradiště na počátku
50. let 20. století, byla osada opuštěna a postupně zanikla.
Po začlenění Kopáčova do Vojenského újezdu Hradiště na počátku
50. let 20. století, byla osada opuštěna a postupně zanikla.
Dnes již zbývají z bývalé osady pouze základy domů a rybník, stromy a keře.
