1. Dinosauři neřvali. Možná jen dělali skřeky s ústy zavřenými.
2. V Mexiku před 65,5 miliony lety spadl asteroid na polostrov Yucatán v Mexiku a přispěl tak zániku dinosaurů.
3. Nejmenší známý dinosaurus byl asi 10 cm vysoký.
4. Dinosauři nevyhunuly, protože ptáky považuje věda za typ dinosaurů.
5. Dinosauří peří je viditelné ve fosilních skalách, ale skutečně bylo nalezeno a zachováno v jantaru.
6. Většina dinosaurů je známa z jediného zubu nebo kosti.
7. Nejdelší kompletní dinosaurus je 27 metrů dlouhý Diplodocus, který byl objeven ve Wyomingu.
8. 40 % Američanů si myslí, že lidé a dinosauři žili ve stejnou dobu.
9. Jeden z nejmenších dinosaurů měl velikost kuřete a jedl hmyz.
10. Vesničané ve střední Číně používali dinosauří kosti jako lék, protože si mysleli, že jsou z draků.
11. Želvy žily na Zemi ještě před dinosaury.
12. Jurský park představoval pouhých 15 minut záznamu dinosaurů.
13. Nejméně 71 % fosilních záznamů dinosaurů zůstává podle studie z roku 2006.
14. Dinosauři žili na Zemi 150 milionů let. Lidé žijí na světě asi jen 0,1 % tohoto času.
15. Fosílie dokazují, že někteří dinosauři spali s hlavami zastrčenými pod paží.
-
Nejdelší drápy měl therizinosaurus, byly dlouhé až 1 metr.
Nejkratší jméno dinosaura je mei.
Nejdelší jméno dinosaura je micropachycephalosaurus.
Tyranosaurus měl 13× lepší zrak než člověk.
Nejpočetnější stádo dinosaurů zahrnovalo až několik tisíc jedinců.
Největším opeřeným dinosaurem byl gigantoraptor.
Nejdelší lebku měl rohatý pentaceratops.
Největší ptakoještěr byl quetzalcoatlus s rozpětím křídel 18 m. Vážil kolem 100 kg.
Nejpodivnější dinosaurus byl microraptor gui, který měl čtyři křídla.
Předchůdce tyranosaura měřil jen 3 metry a na hlavě měl zvláštní hřeben, byl pojmenován guanlong.
Největším masožravcem byl spinosaurus, měřil více než 18 m.
Největším býložravcem byl téměř neznámý amphicoelias, který mohl dosahovat délky i přes 50 m.
Mrazivá katastrofa
O konci dinosaurů a jejich současníků po dopadu obří planetky na Zemi máme již mnoho důkazů. Také loni spatřilo světlo světa několik vědeckých prací, jež se zajímavému fenoménu věnují. S využitím zpřesněných počítačových modelů pro množství vyvržené hmoty po nárazu tělesa a následný vývoj klimatu vědci například zjistili, že se průměrná globální teplota snížila o neuvěřitelných 26 °C, a to na 3–16 let. Teplomilní dinosauři a mnozí jejich pozemští souputníci tak jednoduše nemohli přežít. Do atmosféry se také dostalo ohromné množství plynů – podle zatím nejpřesnějších odhadů asi 325 gigatun síry a 425 gigatun oxidu uhličitého – a celkově měla exploze energii výbuchu 300 milionů atomových bomb. Saze a prach pak zatemnily oblohu na celé měsíce či roky.
