Dámy a pánové, připoutejte se, prosím a připravte se na přistání na letišti v Praze. Děkujeme, že jste využili k letu naši společnost……
Krása! Stříbrně modrá stužka Vltavy, červené střechy, úplně malinkaté Jižní město, Hrad, Petřín … zkrátka Praha! Jsme doma! …. Drc, svist… a sedíme na zemi. Kráása. Právě nám skončila ta hlavní část dovolené. Její zažívání, vzpomínky, fotky, písek v ponožkách, kamínek přepašovaný i přes přísný zákaz, setkávání s přáteli a povídání a vyprávění … Ale pozor! Letuška nám ještě něco chce říct … Dámy a pánové, podle ministerstva zdravotnictví se lidé vracející se z oblastí napadených herdek virem mají pozorovat a v případě potíží okamžitě zamknout doma a veškerou zdravotní péči absolvovat přes okno (nejlépe zavřené). Uf! Tak to není naše zlatá a sluncem zalitá Praha. To je město plné strachu a paniky. Mimochodem, věděli jste, že k vyvolání paniky stačí v médiích vyhlásit a s dostatečně ztrhanou tváří opakovat, že panika už nastala?
No jo, klid! To se mě netýká. Ať si „ti ostatní“ klidně v klidu panikaří, to je jejich věc. Já si dnes vybalím, vyperu, stáhnu fotky, dojdu si koupit něco k večeři a všichni mi zčerstva můžete … raz dva tři. Tedy, vybalit OK. To mi jde. Vyprat potřebuji v nějakém pracím prostředku. Ale v regálu v našem mega super marketu je poslední kostka mýdla, struhadla došla. K večeři si mohu dát … ty jo, moment! Zvadlý špenát. Ale znám se, po špenátu potřebuji i toaletní papír, není! Nic není! Jen hloučky strachem ovládaných lidí, kteří se spořádaně bojí toho herdek viru, mají v plánu se doma uzavřít před světem a tady ve snědeném krámě si naposledy pořádně popovídají a na rozloučenou na sebe kýchnou. Asi na tom něco bude! Začíná se mi před očima točit kolotoč … panika, strach, kašlu, nemám teplotu?, ústenky už dávno nejsou, na černém trhu na stonásobek přesto, že mají velmi omezené použití. Začínám panikařit! Vždyť až bude zákaz vycházení, nemám zásoby! Pomóc!
Vybíhám z tohoto nešťastného prostoru a mířím … do knihkupectví. Tady ještě fronty nejsou. Jsem první, kdo na to přišel! Beru regály popořadě. Hrabal, Christie, Nesbo. A hele! Vojna a mír! Beru třikrát, co kdyby. To se hodí. Jo a hlavně, na rozdíl od mouky mi knížky moli nesežerou …
P.S.: Dámy, kdyby se Vám někdo na veřejnosti snažil svléknout podprsenku, pravděpodobně se nejedná o sexuální záměr. Je to jen chudák, na kterého se nedostaly ústenky, anebo na ně neměl. A z Vaší podprsenky si udělá hned dvě! Kutil! *enzo*
