Svátek práce byl ustaven v roce 1889, jako vzpomínka na oběti tzv. Haymarketského masakru z roku 1886. Prvního května tehdy začali američtí dělníci v Chicagu stávkovat za lepší pracovní podmínky, především osmihodinovou pracovní dobu.
Poklidné protesty trvaly několik dní, 3. května je poznamenala střelba policie do stávkujících, při níž zemřelo několik lidí. O den později při demonstraci na Haymarket square kdosi hodil bombu mezi policisty, kteří následně znovu zahájili střelbu do dělníků. Několik lidí zemřelo.
V následném procesu bylo na základě nejasných důkazů odsouzeno k smrti za odpálení bomby sedm anarchistů.
K uctění snahy dělníků o rovné pracovní podmínky a na památku všech obětí podali francouzští socialisté ve II. Internacionále návrh, aby se 1. květen, kdy stávka začala, slavil jako oficiální Svátek práce.
V českých zemích se poprvé slavil Svátek práce v roce 1890 a oslavy proběhly na Střeleckém ostrově v Praze. Největšího rozmachu, ale tyto oslavy zažily za vlády KSČ. V této době patřil svátek práce k vůbec nejdůležitějším.
Účast na oslavách byla částečně kontrolována. V průvodech byly zastoupeny podniky, zájmové organizace i školy. Oslav se mnohdy účastnily i alegorické vozy. V průvodech se také objevovalo množství transparentů a pověstných mávátek. Z tribun kynuli defilujícím pracujícím komunističtí činovníci.
Po roce 1989 si Svátek práce stále připomínají komunisté. Setkání s občany organizují rovněž sociální demokraté a v menší míře i další strany. Tradičně slaví 1. máj i anarchisté. Do ulic vyrážejí i pravicoví radikálové, kteří se s anarchisty v minulých letech několikrát střetli.
První květen jako Svátek práce se dodnes oficiálně jako státní svátek slaví ve většině evropských zemí, ale také například v Číně.
V USA a Kanadě se Labor Day slaví vždy první pondělí v září.
