Potkávají nás na každém kroku už od dětství. Tak třeba:
Sedávej panenko v koutě, budeš-li hodná, najdou tě.
Nesmysl. No už jste viděli, jak k někomu domů dorazí švarný milionář se slovy: hej matko, prý hezkou dceru máte, v jakémpak koutě ji schováváte? I ta blbá Popelka, co se nechala terorizovat macechou a nevlastními sestrami, musela zvednout zadek, na ksicht namalovat nějaký obličej, z oříšku vydolovat lepší šaty (fakt by mě zajímalo, jak to vyžehlila… ááá, pardon, oříšek byl kouzelný, vyplivnul je už vyžehlené) a vyrazit mezi lidi. No prostě
Bez práce nejsou koláče. A ani ženich. Dnešním politikům tohle asi doma neříkali. Ani
Lež má krátké nohy. Nebo
Kdo nepracuje, ať nejí. Tak leda
Slibem nezarmoutíš.
Dobrá hospodyňka i pro pírko přes plot skočí.
No tak když uvážím, že přes dnešní ploty by skákala tak leda Šárka Kašpárková, ovšem kdyby měla pro strach uděláno nebo věděla, že ten pitbull, co za plotem číhá, netrhá, ale ulíže k smrti. Krom toho pírko by stejně nikoho nevytrhlo. No představte si, že šetříte, fakt, ty černý lodičky jsem nekoupila a ty modrý??? …no takový ještě nemám, to se nedalo nekoupit, zkrátím to, prostě šetříte a pak přijde pán domu domů a s nadšeným výrazem výherce v loterii vám sdělí, že koupil krásně zachovalou babetu. Už několikátou. Nedbaje mých nafouklých tváří a hlasitého dýchání, vleče mě ven se slovy: Koukni, jaká je krásná, růžová. Po chvilce ticha, kdy dle dlouholetého soužití se mnou už věděl, že nedostatek mého slovního projevu nevěstí nic dobrého, tiše dodal: tu jsem koupil tobě…..Tak mně…aháááá. No pro někoho, kdo nemá rád motorky a na silnici kolem sebe vyžaduje kapotu, to je fakt skvělý dárek. Pravda, naposledy jsem na babetě seděla docela nedávno, to když jsme se loučili s hasičskou sezónou a my „hasičky babičky“ jsme to pojaly ve stylu „babičky motorkářky“ Hned na startu jsem si spletla zadní a přední brzdu a babetu položila jak ostřílený závodník. Manžel přiběhl velmi svižně a zjišťoval, zda jeho miláček neutrpěl nějaké škody. Ano, hádáte správně. Kontroloval babetu, to jestli já si při tom kotrmelci něco nezlomila nebo nenatrhla, to bylo vedlejší. Takže věta: to jsem koupil tobě….byla z oblasti sci-fi. Nicméně jsem neječela, zachovala dekórum a zeptala se: Tak moje, to znamená, že ji můžu prodat? Odpověď zněla: Jistě, ale až umřu. Ke skutku, udělat ze sebe vdovu jsem neměla daleko, moje představivost makala naplno. Co s mrtvolou? Zakopat? To je děsná fuška. Pohodit v lese? To ho najdou. A tak přežil. Daleko lepší mi přišlo vzít prachy a odjet s kamarádkou na týden k moři. A pak skákejte přes plot…zbytečná námaha.
Ranní ptáče dál doskáče.
No jak které, já rozhodně ne. Ranní ptáče taky zvadne se západem slunce, ale já si umím rozsvítit.
Líná huba, holé neštěstí.
Tak s tím musím jen souhlasit. Nějaké náznaky, co bych asi tak chtěla pod stromeček nebo k narozeninám, to nefunguje. Už dávno vím, že když něco chci, tak si o to musím říct. Náznaky nefungují ani na šéfy, na ně musíte mít sakra výmluvnou pusu, když chcete dosáhnout svého cíle.
Boží mlýny melou
Ale pomalu vážení, velmi pomalu
No a pak je spousta těch vtipných, které přijdou vtipné jen někomu.
Bůh nemůže být všude, a tak stvořil manželku
Láska je slepá, ale sousedé nikdy
Ale dvě přísloví používám docela často a líp se mi s nimi žije
Smích je nejlepší lék
Nestahuj kalhoty, když brod je ještě daleko.
A tak si užijte hezké léto a nezapomeňte:
Kam nechodí slunce, tam chodí lékař
