Je víc jak jasné, že člověk s rychlostí plavání kolem 8 km v hodině (ti nejlepší), nemá v tomto závodě šanci uspět. K plavání jsou vodnímu prostředí nejdokonaleji přizpůsobené ryby, které také v rychlostních závodech bezkonkurenčně obsazují první místa. Ale své plavecké mistry mají i savci a ptáci, přestože by s nejrychlejšími rybami soupeřit nemohli.
Zlatou medaili v plaveckých závodech by si odnesl třímetrový plachetník atlantský, který je schopen svištět vodou rychlostí až 110 km/hod. Jméno dostala tato mořská ryba podle nápadné vysoké hřbetní ploutve, kterou však při plavání sklápí, aby ji nebrzdila. Pokud se plachetník cítí ohrožený, roztahuje ji, aby vypadal větší. Kromě nápadné hřbetní ploutve je pro plachetníky typický silně prodloužený rypec. Ještě delší rypec mají jeho nejbližší příbuzní, marlin a mečoun, kteří se svou rychlostí plachetníkovi vyrovnají – někdy je dokonce jako nejrychlejší ryba světa uváděn právě mečoun.
Pokud bychom druhé místo chtěli přisoudit jiné živočišné skupině než rybám, obsadili by ji savci – a to kytovci. O titul nejrychlejšího plavce se přitom dělí hned dva druhy – kosatka dravá a sviňucha běloploutvá – oba tito kytovci dokážou plavat rychlostí 56 km/hod. Jsou si vzdáleně podobní i vzhledem, mají charakteristické černobílé zbarvení. Sviňuchy ovšem dorůstají maximálně velikosti 230 cm a váží nanejvýš 200 kg, zatímco dospělý samec kosatky může být až 9 m dlouhý a vážit 10 tun.
Třetí medailovou příčku by v našich pomyslných plaveckých závodech obsadili tučňáci, tedy zástupci ptáků. Všichni jsou skvělí plavci – pod vodou vlastně létají. Zato na souši se pohybují značně nemotorně, protože mají končetiny umístěné úplně na konci těla tak, aby při plavání nepřekážely, ale naopak sloužily jako kormidlo. Nejrychlejším plavcem s rychlostí 40 km/hod je pak tučňák oslí.
