Mobil ztracený v lese a nalezený v igelitce: Nečekaný návrat ztracených vzpomínek
Zapomněla sem mobil na toaletě v restauraci – po zjištění jsme volali a zvedl to pán. telefon s 16 GB fotek a videí bez zálohy (zhroutil se mi svět, vy, kdo jste to zažili víte o čem mluvím). Pan chce bezpečnostní kód, fotky prý pošle ale mobil nevydá. Ani peníze nechce. Nezbývá než navštívit PČR. Asi 4minuty si policistka s panem povídala, prý zítra nám ho předá. Druhy den simka KO. Tudíž jsem ji nechala zablokovat, zašla na PČR ať udělají blokaci IMEI. Pul roku jsem se snažila vstřebat ztrátu fotek za poslední rok, stalo mě to hodně slz a výčitek. Byly to totiž fotky dcery od pul roku jejího života… A to důležité bála jsem se že ten někdo si da tu prací a ten kód jednou prolomí a moje identita bude někde na internetu. Nejsem ten typ, co je moc zapojovací se do diskusi, nesdílím často momenty z života a už vůbec nesdílím statusy… Ale byla sem za tu dobu už smířená a třeba za dvacet let se objeví…
Od té doby PRAVIDELNE ZALOHUJU TELEFON, FOTIM S MYSLENKOU, ZE NENI POTREBA TŘICET ZABERU ZA MINUTU A TELEFON UZ NEVYUZIVAM TOLIK JAKO PREDTIM. To vse mi dala tato ztráta.
Byl jeden letní večer, a manžel, jelikož měl nefunkční svůj telefon, tak si zajistil na dobu opravy (nechápu, že to nenabízejí opravny standardně) jiny mobil. Cele to trvalo asi 2 hodiny a po vložení simky mu tam vyběhlo neznámé číslo, které ale ještě k tomu hned volalo… Byla to Policie ČR, s tím že telefon byl nalezen. Radosti jsem mu malém vyrazila zuby, když sem na nej skočila…
Ale opět jsem se bála toho zklamání, že někdo iPhone dal do továrního nastavení – opět bych si prošla kolečko výčitek, slz a celý den, než jsme vyzvedli mobil jsem spise chtěla, aby ten telefon byl ztracený.
Mobil našel při výcviku v lese jeden pan hasič – zahrabaný do země v igelitce bez SIMky. Předal jej na PČR a ti následně nám.
TELEFON JE V NAPROSTÉM PORADKU, SE VŠÍM, CO V NEM BYLO.
Když o tom teď píšu – dříve mobily nebyly, nebo byly ale ne třeba s foťáčkem – teď kvůli tomu malému přístroji se dokážeme rozčilit, byt smutní, šťastni, nešťastní – stal se hold součástí každého z nás až na nějaké výjimky…
DEKUJI MANZELOVI, ZA BEZPEČNOSTNÍ KÓD – ZAPLA JSEM SI HO DVA DNY PRED TOUTO UDÁLOSTI A TO JEN Z TOHO DŮVODU ZE ON HO MĚL TAKY A TAK SEM NECHTELA BYT POZADU
Zdroj foto: Pixabay.com
