Pod zuby se podepisuju. Už zase. Zuby jsou n ás věčné téma. Však jsem kvůli tomu koupila předloni do rodiny sonický kartáček 🙂 lepší investici jsem asi nikdy neudělala. Hlavně u dětí je znát, že je problémů míň.
Učím techniku, dozoruju, připomínám – a pak mi naše milá paní zubařka řekla, že jako teda super, ale že by i u toho staršího (syn měl v té době 10) přece jenom kontrolovala dodočišťování ručně, že to ty děti ještě tak neumí. A to byla poslední kapka 🙂 Od té doby se jen dospravují kazíky na mléčných zubech, co byly odpředtím a nové nejsou 🙂 Taky jsem to vždycky považovala za drahou zbytečnost, ale někomu holt zdravé zuby nejsou dány, no .) Třeba můj táta si zuby čistí tak možná jednou denně tak půl minuty a nic – pořád bílé, pořád zdravé. Ať žije matka příroda 🙂 Ale co se dá dělat.
