Tomáš Garrigue Masaryk

Tomáš Garrigue Masaryk, označovaný T. G. M., TGM nebo prezident Osvoboditel
se narodil 7. března 1850 a odešel právě před 84. lety – 14. září 1937.
Byl to československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident
Československé republiky.
K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách
T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“,
a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil
za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo.
Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny.
Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka.
Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou
prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil
se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878
se s ní v New Yorku oženil.
Byl to československý státník, filozof, sociolog a pedagog, první prezident
Československé republiky.
K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách
T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“,
a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil
za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo.
Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny.
Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka.
Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou
prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil
se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878
se s ní v New Yorku oženil.
K jeho osmdesátým narozeninám byl roku 1930 přijat zákon o zásluhách
T. G. Masaryka, obsahující větu „Tomáš Garrigue Masaryk zasloužil se o stát“,
a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil
za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo.
Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny.
Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka.
Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou
prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil
se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878
se s ní v New Yorku oženil.
a po odchodu z funkce roku 1935 ho parlament znovu ocenil a odměnil
za jeho osvoboditelské a budovatelské dílo.
Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny.
Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka.
Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou
prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil
se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878
se s ní v New Yorku oženil.
Tomáš Masaryk pocházel z chudé rodiny.
Otec, původem Slovák, byl kočí, matka pracovala jako kuchařka.
Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou
prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil
se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878
se s ní v New Yorku oženil.
Po studiích ve Strážnici, v Brně a ve Vídni roku 1876 promoval filosofickou
prací o Platónovi. Za studijního pobytu v Lipsku se roku 1877 seznámil
se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878
se s ní v New Yorku oženil.
se svou budoucí ženou, Američankou Charlottou Garrigueovou, a roku 1878
se s ní v New Yorku oženil.


Zpráva o revoluci v Praze a vzniku Československa dne 28. října 1918 zastihla
Masaryka ještě v Americe, stejně jako zpráva o jeho zvolení prezidentem.
Cestou domů navštívil už jako prezident Anglii, Francii a Itálii i české legionáře
a 21. prosince 1918 byl triumfálně uvítán v Praze.
Hned po volbách roku 1920 byl znovu zvolen, i když získal jen asi 65 % hlasů,
a podobně i v dalších volbách roku 1927.
Teprve při třetí volbě, v roce 1934, kterou ústava presidentu Osvoboditeli
dovolovala a která proběhla jako manifestace pro demokracii, získal 73 % hlasů.
Komunisté a slovenští nacionalisté pro Masaryka nehlasovali nikdy.
Koncem roku 1935 Masaryk ze zdravotních důvodů abdikoval a 14. září 1937 zemřel.
Jeho pohřeb se stal velkou národní manifestací za svobodu a demokracii.
Vzpomínejte spolu se mnou.
Hudlenka
Masaryka ještě v Americe, stejně jako zpráva o jeho zvolení prezidentem.
Cestou domů navštívil už jako prezident Anglii, Francii a Itálii i české legionáře
a 21. prosince 1918 byl triumfálně uvítán v Praze.
Hned po volbách roku 1920 byl znovu zvolen, i když získal jen asi 65 % hlasů,
a podobně i v dalších volbách roku 1927.
Teprve při třetí volbě, v roce 1934, kterou ústava presidentu Osvoboditeli
dovolovala a která proběhla jako manifestace pro demokracii, získal 73 % hlasů.
Komunisté a slovenští nacionalisté pro Masaryka nehlasovali nikdy.
Koncem roku 1935 Masaryk ze zdravotních důvodů abdikoval a 14. září 1937 zemřel.
Jeho pohřeb se stal velkou národní manifestací za svobodu a demokracii.
Vzpomínejte spolu se mnou.
Hudlenka
a 21. prosince 1918 byl triumfálně uvítán v Praze.
Hned po volbách roku 1920 byl znovu zvolen, i když získal jen asi 65 % hlasů,
a podobně i v dalších volbách roku 1927.
Teprve při třetí volbě, v roce 1934, kterou ústava presidentu Osvoboditeli
dovolovala a která proběhla jako manifestace pro demokracii, získal 73 % hlasů.
Komunisté a slovenští nacionalisté pro Masaryka nehlasovali nikdy.
Koncem roku 1935 Masaryk ze zdravotních důvodů abdikoval a 14. září 1937 zemřel.
Jeho pohřeb se stal velkou národní manifestací za svobodu a demokracii.
Vzpomínejte spolu se mnou.
Hudlenka
a podobně i v dalších volbách roku 1927.
Teprve při třetí volbě, v roce 1934, kterou ústava presidentu Osvoboditeli
dovolovala a která proběhla jako manifestace pro demokracii, získal 73 % hlasů.
Komunisté a slovenští nacionalisté pro Masaryka nehlasovali nikdy.
Koncem roku 1935 Masaryk ze zdravotních důvodů abdikoval a 14. září 1937 zemřel.
Jeho pohřeb se stal velkou národní manifestací za svobodu a demokracii.
Vzpomínejte spolu se mnou.
Hudlenka
dovolovala a která proběhla jako manifestace pro demokracii, získal 73 % hlasů.
Komunisté a slovenští nacionalisté pro Masaryka nehlasovali nikdy.
Koncem roku 1935 Masaryk ze zdravotních důvodů abdikoval a 14. září 1937 zemřel.
Jeho pohřeb se stal velkou národní manifestací za svobodu a demokracii.
Vzpomínejte spolu se mnou.
Hudlenka
Koncem roku 1935 Masaryk ze zdravotních důvodů abdikoval a 14. září 1937 zemřel.
Jeho pohřeb se stal velkou národní manifestací za svobodu a demokracii.
Vzpomínejte spolu se mnou.
Hudlenka
Vzpomínejte spolu se mnou.
Hudlenka












