Jako dítě si vybavuji, že jsem toto „kouzelné“ kukátko poprvé dostala od rodičů jako dárek z pouti. Vydržela jsem do něho koukat dlouhé minuty a pozorovat, jak se jen malým pootočením mění obrazce v něm. Kupodivu mě potěšilo, že i dnes se dá tato „hračka“ pořídit a to jak v obyčejné, tak dražší variantě dle materiálu použitého k jeho výrobě.
S kaleidoskopem, česky krasohledem přišel na svět roku 1816 skotský badatel David Brewster. Jedná se vlastně o optické zařízení, kdy se pomocí soustavy zrcadel a barevných tělísek nebo skleněné kuličky vytváří neopakovatelné obrazce při pohledu proti světelnému zdroji.
Kaleidoskop – Jedná se o válec, který má z jedné strany otevřenou dírku, kterou se do válce hledí. Ve válci jsou podélně vložena tři zrcadla. Prostor mezi nimi má tvar rovnoramenného trojúhelníka. Na druhé straně se nachází malý prostor, ve kterém jsou umístěna barevná tělesa. Na konci se nachází matnice. Díky soustavě zrcadel dochází k pravidelnému vícenásobnému odrazu, což vytváří požadované optické jevy. Kaleidoskopem je možné otáčet, čímž se drobná barevná tělesa přeskupují. To se projevuje změnou tvarů pro pozorovatele.
Teleidoskop – je podobný válec, jenom na jeho konci se místo matnice a prostoru s korálky nachází skleněná kulička, přes kterou vidíme sféricky zkreslený obraz okolí. Obraz je taktéž několikrát násobený soustavou zrcadel. Změna sledovaného obrazu se dosáhne změnou nasměrování válce vůči okolí.
