Pohádka o covidové Karkulce
Jendou maminka povídá, Karkulko, půjdeš babičce odnést nákup, protože je nemocná a do Lidlu se nedostane. Nemusíš se bát, policie tě pustí za hranice obce, protože jde o péči o osobu blízkou.
Karkulka popadne igelitku s nákupem a běží k babičce zkratkou přes les. Vesele poskakuje a je ráda, že nemusí absolvovat distanční výuku u počítače. Běhá po lese od louže k bahnu a prozpěvuje si, rouška, rouška, ta mi trhá ouška.
Najednou kde se vzal, stojí před ní vlk. Hned se sápe po tašce a Karkulka měla co dělat, aby nákup ubránila. Hodila alespoň vlkovi rohlík, měl totiž hrozný hlad. Jsi hodná, Karkulko, já ti za to dám radu. Víš že v lese roušku nosit nemusíš?
Jééé, to jsem šťastná, vykřikne Karkulka a strčí roušku do kapsy. Neboj, vlku, já tě nenakazím, jsem už očkovaná.
Než se ti dva se rozloučili, pozvala Karkulka vlka do chaloupky na pečenou kachnu, byla totiž ve slevě za 49,90.
Vlk běžel do chaloupky k babičce napřed, dostal po rohlíku chuť na kus masa a nechtělo se mu čekat na kachnu. Vrazí do chaloupky, uvidí babičku a zkoprní. Úplně zapomene že ji chtěl sežrat. Co to máš na puse, babičko? Ale respirátor, synku, respirátor. Čekám totiž Karkulku a nechci ji nakazit. Respirátor!!! Vypadáš jak aligátor, fuj to jsem se lekl.
Když se vlk uklidnil, sedl si 2 metry od postele a čekali s babičkou na Karkulku. Holčina dorazila za chvíli, uložila nákup do lednice a kachnu strčila do trouby. Ještě než se kachna upekla, volala Karkulka pana myslivce, ať přijde také ochutnat.
Myslivec se hrozně rozčílil a začal řvát že je skoro úřední osoba a nebude žádné shromažďování podporovat. Pravidla se musí dodržovat, babička je v karanténě a Karkulka má kliku že je očkovaná, ale vlk musí na testy. Žádné courání po lese mu myslivec trpět nebude, vlk musí zůstat u babičky a do lesa smí až za 14 dní.
