Pražský rodák Josef Václav Myslbek je nejvýznamnější český sochař přelomu

19. a 20. století. Jeho tvorbu lze rozdělit na idealizovanou a realistickou.

Vrcholem jeho realistické tvorby je nejslavnější pomník naší země, 

jezdecká socha sv. Václava umístěná na Václavském náměstí,

který tvořil přes 30 let.

Mezi jeho první významnější práce patřily plastiky zosobňující postavy ze starých

českých bájí a pověstí, které vytvořil pod vlivem romantismu, secese, antiky

a vlastenectví romantického malíře Josefa Mánesa – jednalo se tehdy o dvě

sochy Zpěvohra a Činohra, které v roce 1871 vytvořil pro Národní divadlo.

V 80. a 90. letech 19. století již Myslbek tvořil velká a významná díla.

Mimo jiné v této době vytvořil také sousoší pro Palackého most (Záboj a Slavoj,

Přemysl a Libuše, Ctirad a Šárka a Lumír s Písní), které bylo po 2. světové

válce přemístěno na Vyšehrad.

Vytvořil také náhrobek kardinála Bedřicha knížete Schwarzenberga,

který byl umístěn v chrámu Sv. Víta.

Od roku 1887 až do své smrti pracoval na svém nejvýznamnějším díle, pomníku

Svatého Václava umístěném na Václavském náměstí v Praze.

Mezi nejznámější Myslbekovy pomníky patří pomník Karla Hynka

Máchy na Petříně a pomník F. L. Riegra v Riegrových sadech.

Myslbek od roku 1885 působil jako profesor na Uměleckoprůmyslové škole,

od roku 1896 se stal profesorem na Akademii výtvarných umění.

Zemřel 2. června 1922 v Praze, byl pohřben na vyšehradském Slavíně.

Velmi významná osobnost našeho státu.

Hudlenka