Dnes je tomu rovných 53 let, kdy byl v našich končinách zaveden pětidenní pracovní týden. Toto rozhodnutí změnilo fungování podniků, ale také československou společnost. Dvoudenní volno stálo za rozmachem chataření a chalupaření.
Zavedení jen pětidenního pracovního týdně připravovali českoslovenští ekonomové od začátku 60. let a museli se vypořádat například s námitkami, že druhý volný den povede k hospodářskému poklesu.
Na volné soboty si zaměstnanci ale i podniky zvykali postupně. Dvoudenní volno bývalo zpočátku jen každý druhý víkend, omezovalo se také vyučování na školách, žáci a studenti mívali jen kratší dopolední vyučování. Volného odpoledne středoškoláci podle pamětníků rádi využívali k chození na zábavy.
Pětidenním pracovním týdnem Československo předstihlo i některé západní země, třeba v Rakousku přestali chodit do školy v sobotu až v půli 70. let.
Dvoudenní víkendy nebyly bez výjimky, až do jara 1990 se totiž vyhlašovaly několikrát ročně pracovní soboty, kterými se mimo jiné nahrazovala volna ve svátek.
Osobně si ještě na pár sobot ve školních lavicí pamatuji, no bylo to zvlášní, stejně jsme se neučili, když už jsme v ten den museli ve škole být, povětšinou bylo nějaké branné cvičení či pěší výlet do nedalekého okolí spojený třeba se sběrem léčivých bylin.
