Petr Novák se narodil 6. září 1945 v Praze na Vinohradech. Jeho rodiče se brzy rozvedli, svého vlastního otce prakticky nepoznal. Rok 1948 nesla rodina velmi těžce, a to se odráželo v celém Novákově životním postoji, v jeho nesmiřitelném postoji vůči bolševickému zřízení. V roce 1962 ho dokonce vyloučili z gymnázia, a to těsně před maturitou. Školu již nikdy nedokončil a nikdy nezískal ani řádné hudební vzdělání, přestože na piano hrál už od šesti let.
Se svými kamarády a sousedy z domu – Karlem Slukou a Ivo Plickou, založil kapelu. Poslouchali v té době nábožně Beatles, a tak začali hrát jejich písně a pojmenovali se hrdě a bezelstně také Beatles. V roce 1965 poprvé nahráli za pomoci technika z rozhlasu pana Slámy svou první nahrávku ve sklepě jednoho domu. P. Sláma odnesl písničky Jiřímu Černému. Ten vybral „Já budu chodit po špičkách“ a „Povídej“ a odvážně ji zařadil do rozhlasové hitparády Houpačka. K naprostému překvapení všech se písnička hned po prvním odvysílání stala naprostým hitem a držela se v čele rok a půl. Museli kvůli ní změnit pravidla Houpačky, protože by tam zřejmě zůstala ještě hodně dlouho.Téměř přes noc se tak Petr Novák se svými kamarády stali hitmakery, ovšem pouze v rozhlase, protože téměř nekoncertovali, a hlavně v září roku 1965 její dva členové narukovali na vojnu, čímž došlo k rozpadu původní kapely.
Petr využil čas a zaměřil se na svůj dávný sen – chtěl se stát hercem. Přihlásil se na DAMU, kam ho nakonec nepřijali, a tak nastoupil jako elév do kočovného divadla Maringotka. V roce 1966 mu nabídla skupina Flamengo angažmá. Rozhodl se pro návrat k muzice. V roce 1967 znovu oživuje svou kapelu a v této době zažívá Petr zřejmě největší úspěch v celé své kariéře.
Nelze ovšem pominout politické události, které v době této úspěšné kariéry velmi citelně zasáhly do života nejen Petra Nováka. Svůj jednoznačný postoj prezentoval, a to se vší parádou. Stalo se tak hned v roce 1969 na Bratislavské lyře, kde zazpíval píseň a vyhlásil minutu ticha za Jana Palacha. Petr Novák začal mít potíže. Sice nikdy nedostal oficiální distanc, jen takový tichý. Všichni se ale báli Nováka zvát, aby z toho neměli problémy. Novákovým snem a naplněním bylo promlouvat k lidem, mluvit o trápení a problémech, které prožívají lidé jako on.
Začátkem 70. let na tom byl velmi špatně nervově i zdravotně, zažívá svou první velkou krizi, jak hudební, tak životní. Znovuobnovená kapela se pomalu rozpadá, protože se neuživí. Někdy začátkem roku 1974 měl Petr Novák velmi vážnou autonehodu, když se vraceli z koncertu. Auto řídil manažer, který při té nehodě přišel o nohu, Petr se amputaci vyhnul jen o chlup. Nohu mu v Havlíčkovo Brodě sešroubovali a o několik měsíců později už zase vystupoval. V roce 1984 přichází další zlom v jeho životě – vzal si herečku Evu Jakoubkovou.
Petr měl několik neřestí. Byl velmi silný kuřák, rád a vytrvale popíjel alkohol a téměř vůbec nejedl. Není divu, že byl velmi hubený, kostnatý, šlachovitý a křehký. Velmi snadno a často přišel k nějaké zlomenině, jednou to byla pata, pak žebra, nakonec mu praskl kyčelní kloub, a tak dostal totální endoprotézu. Bolestí se už nikdy nezbavil. Jeho zdravotní stav velmi zhoršovala rozsáhlá trombóza v dolních končetinách. 19. srpna 1997 mu od rána nebylo dobře. Nešel ani do své oblíbené hospůdky U radnice, kde se stavoval ještě předchozího dne. Celý den proležel, odpoledne usnul a spal. Krásná smrt… Její příčinou byl srdeční kolaps, celkové vyčerpání organismu.
Naštěstí tu po Petrovi zbyly jeho krásné písně, které prostě nestárnou….
https://www.youtube.com/watch?v=1cR6Gb7sWIo
https://www.youtube.com/watch?v=vNL8Sv2C49E
