Ani se tomu nechce věřit, že je to opravdu již tolik let, kdy se na světě objevila Rubikova kostka. Pravdou je, že zasáhla i mé dospívání a úplně si vybavuji, jak jsem na sebe byla pyšná, že jsem se jí naučila skládat. No je pravda, že na rozdíl třeba od jízdy na kole, jsem veškeré grify zapomněla a když jsem na kostku narazila před nedávnem u vnuček, byla jsem nahraná…
Na svědomí má tento hlavolam maďarský vynálezce, sochař a profesor architektury Ernő Rubik (nar. 13. července 1944).
Rubikova kostka je mechanický hlavolam, ve své původní podobě tvořený krychlí složenou z dílčích barevných krychliček, jehož úkolem je rotacemi přeuspořádat jednotlivé dílčí části tak, aby každá strana celého tělesa byla obarvena jen jednou barvou. V atypických variantách se jedná o hranoly, které nejsou krychlemi, jehlany, mnohostěny a další tělesa.
Kostka formátu 3×3×3 se stala hitem na přelomu 70. a 80. let 20. století, kdy byla vyráběna v milionových sériích a stala se nejprodávanějším produktem na Zemi.
Rubikovu kostku lze řešit mnoha způsoby. Existuje mnoho systematických metod, díky kterým kostku vyřeší i laik. Postupy se liší především průměrným počtem tahů potřebných na složení, principem a množstvím různých algoritmů, které je potřeba si zapamatovat.
Princip verze 3×3×3 byl aplikován na větší i menší rozměry, načež se na trh dostaly typy 2×2×2, 4×4×4, 5×5×5, 6×6×6 a 7×7×7. Dále došlo k opuštění krychlového tělesa, což demonstrují např. hlavolamy Megaminx, Pyraminx nebo Square-1. Konečně existují také tzv. siamské kostky, jež vznikly spojením více jiných kostek — původních i odvozených.
Českým patentem je kostka Square One, alternativně, zejména v České republice, označovaná Square 21.
