Antonie Nedošinská (někdy bývá nesprávně uváděna jako Antonie Nedošínská) se narodila jako Antonie Valečková 26. června 1885 v Praze jako jedna ze čtyř dětí dělníkovi Valečkovi, který zpíval v Hlaholu. Už od mládí se Nedošinská chtěla stát herečkou, ale její maminka z ní chtěla mít švadlenu. Vyučila se švadlenou a současně tajně navštěvovala dramatickou školu Karla Želenského. Načež v letech 1909 – 1919 prošla kočovnými soubory K. Faltyse, A. Sedláčka a R. Morávka. Po návratu do Prahy se stala herečkou Švandova divadla na Smíchově (1919 – 1928) a nakonec Národního divadla (1928 – 1940), z něho nedobrovolně odešla na odpočinek. Mimo jiné často hostovala ve Vinohradském divadle, v Intimním divadle, ve Východočeském divadle, v Plzni či v Dělnickém divadle na Kladně.
Nedošinská se stala skvělou a legendární realistickou herečkou různých rozšafných a hodných matek, tetiček, rázných manželek apod. I v malém prostoru skvěle dokázala vytvořit složité charaktery, třeba i několika gesty. Své hřejivě lidské role, které se staly u diváků nadmíru oblíbené, sehrávala zejména s prácí s tělem, mimikou a výslovností hlasu. Bohužel její herectví, kvůli nedocenění její osoby, nemohlo plně vyniknout.
Tu pravou slávu z ní udělal až zvukový film. Nejčastěji hrála různé maminky a tetičky ve snímcích nižší i vyšší úrovně. Dodnes je nerozlučně spjata s hercem Theodorem Pištěkem, se kterým nejčastěji vytvářela manželské páry (často se diváci omylem domnívali, že jsou manželé i ve skutečnosti)
Pouze výjimečně ji filmové umění dokázalo nabídnou velkou dramatickou a zápornou roli. Sehrála tak např. majitelku nevěstince v TONCE ŠIBENICI (1930) režiséra Karla Antona, poněmčenou Mastílkovou v Innemannově FIDLOVAČCE (1931), panovačnou majitelku domu Annu Faktorovou v Poláčkově DOMĚ NA PŘEDMĚSTÍ (1933) a starou vdovu Šustrovou ve Fričově dramatu U SNĚDENÉHO KRÁMU (1933), která zapříčiní se svou dcerou (Ela Poznerová) smrt kupce Žemly (František Smolík).
Naposledy se Antonie Nedošinská objevila před filmovými kamerami roku 1947, shodou okolností opět s Theodorem Pištěkem, v roličce hospodyně Máry v ČAPKOVÝCH POVÍDKÁCH Martina Friče.
Byla také častým hostem před rozhlasovým mikrofonem. V roce 1946 byla společně s Theodorem Pištěkem vyznamenána jako Průkopnice českého filmu. Po druhé světové válce se již výrazněji ve veřejném životě neexponovala. Antonie Nedošinská zemřela 17. července 1950 v Poděbradech, kam se jezdila léčit s nemocným srdcem, ve věku šedesáti pěti let.
