Jakou máte v posledních dnech náladu. Přistihla jsem se, že když si nedávám pozor a zapnu mysl, tak dovolím tomu tzv. „kolektivnímu strachu“, aby na mě taky trošku dosedl – a to se mi teda úplně nelíbí.
A tak jsem si vymyslela pár svých soukromých výzev, které mě odtrhávají od světa kolem mě a berou do světa ve mě:-)
A tak jsem si vymyslela pár svých soukromých výzev, které mě odtrhávají od světa kolem mě a berou do světa ve mě:-)
Naordinovala jsem si pravidelné procházky do přírody.
Tančím, když to jde.
Praktikuji „vědomý úsměv“.
Vypínám internet, když mám možnost (= nemusím pracovat třeba).
Volám si s blízkými.
Hraju si a zpívám.
A právě k bodu “ZPÍVÁM” se váže tento článek.
Vymyslela jsem si úplně jednoduchou, vlastně dětskou, písničku pro dobrou náladu. Podobnou těm, které jsme si zpívaly jako děti ve školce nebo na táborech.
Spojila jsem jí s pohybem a taky možností vyjádření emocí.
Ač se zdá být úplně infantilní, já jí prostě miluju, protože se u ní vyblbnu a fakt mě to dokáže rozesmát.
Je důležité jí ovšem jen neposlouchat, ale opravdu praktikovat. Zazpívat a zatančit a zakřičet a zasmát se. Překročit tu svou zónu „to ne, to je fakt trapný“, vrátit se do dětských bezstarostných let a jen si ji prožít.
Zazpívali a nahráli jsme ji pro vás s mým synem Martínkem. TADY NA FACEBOOKU je nasdílená i s výzvou – zazpívej, zatanči, nahraj, sdílej:-))
Spojila jsem jí s pohybem a taky možností vyjádření emocí.
Ač se zdá být úplně infantilní, já jí prostě miluju, protože se u ní vyblbnu a fakt mě to dokáže rozesmát.
Je důležité jí ovšem jen neposlouchat, ale opravdu praktikovat. Zazpívat a zatančit a zakřičet a zasmát se. Překročit tu svou zónu „to ne, to je fakt trapný“, vrátit se do dětských bezstarostných let a jen si ji prožít.
Zazpívali a nahráli jsme ji pro vás s mým synem Martínkem. TADY NA FACEBOOKU je nasdílená i s výzvou – zazpívej, zatanči, nahraj, sdílej:-))
