Bylo to pár měsíců příprav… Dlouho jsem o tom přemýšlela, dlouho jsem se odhodlávala přijít za paní ředitelkou naší mateřské školky s tímto návrhem… A její reakce (a potažmo i dalších učitelek) mě velice mile překvapila – byly nadšené!
Nejdřív se nic nedělo, pak se plánovala příležitost – Vánoce nebo Den matek. Vánoce byly za rohem, děti ve školce více méně nemocné a tak jsme to nechaly na jaro… Po Vánocích jsme si potvrdily termín, na konci ledna jsem nakoupila nakoupila látku na kreslení…
26. leden – první noční.
Jen obkreslit 53 mini kabeleček (+ 7 náhradních) byla docela dřina. A navíc dvakrát. Napoprvé mi nevyšel materiál, takže jsem druhý den běžela dokoupit.
Vše pěkně v barvách, aby měly děti radost, každý kousek očíslovat…
Vystřihnout i s “pořadovým” číslem,…
…které se shodovalo s číslem na seznamu…
Přemýšlela jsem, kolik dát dětem času, aby vše v klidu zvládly a já to pak stihla našít… Nakonec jsem navrhla konec března. Dva měsíce se mi zdálo tak akorát a já bych se k tomu stejně dřív (kvůli daním) nedostala…
Práce dětí byla hotova o pár dní dříve… Stačilo pár fixů na textil a hlavně dětská fantazie. Mladší kreslily to, co zvládly, starší děti kreslily svůj portrét, aby je měla maminka pořád na blízku.
…a já mohla 1. dubna začít. Nejdřív jsem vůbec nevěděla čím… Ne, že bych nevěděla jak na to, ale při tom množství jsem si prostě nebyla jistá… Abych si tu práci zbytečně neprodlužovala…
Nejzdlouhavější je příprava…
Nastříhat podšívky…
Nastříhat vatelín pod obrázkový díl (toho se s radostí ujala naše Agátka. To je ta blonďatá holčička “Agi” na předchozí fotce. Nachystat jezdce a nastříhat “koncovky” k zipům…
No a pak štítky a jejich našívání…
Další noční.
Stříhání zadních dílů. Pokud možno aspoň trošku do barvy k hlavnímu obrázku. Měla jsem spoustu zbytků koženek, které už bych jinak nevyužila a teď se náramně hodily. A pořád bylo z čeho vybírat
Příprava zipů…
…a po dlooouhých přípravách přišlo na řadu šití. KONEČNĚ!
Mám sešity vrchní i podšívkové díly se zipem. Všimněte si, že neustále mám na očích číslování jednotlivých kabelek. Abych ale mohla pokračovat a sešívat díly k sobě, bylo třeba si čísla přeznačit. Takže jsem popisovala koženkové díly a…
…lepící papírky jsem měla přichystány do podšívek. Děsila mě představa, že si popletu čísla a jména a maminky pak dostanou výtvor někoho jiného Při došití každé kabelečky, jsem pak dovnitř ještě dávala lísteček se jménem.
A jednou v noci (asi po čtrnácti dnech) jsem měla ušito…
A následující den dopoledne i nachystáno na předání do školky…
