Jak mě babička naučila pečení a dala mi vzpomínky na dětství
Předem se omlouvám za chyby, prostě ráda peču, i když mě to neomlouvá, český jazyk není mou silnou stránkou.
Psala jsem nyní email Bobot, tak trochu jsem si zavzpomínala na dětství. Jak se peklo s babičkou, která už kouká tam z pekařského nebe 🙂 Měla krávu Barču (hnědá plus světlé fleky), nádherné oči, jako každá kráva. Ráno v 4.30 hodin dědovi i babi hlásila, že má hlad. Vstalo se, krmilo se, dojilo se. Ten tvaroh z poctivého mléka, tvaroh v hnědém kastrůlku, chuť do smrti nezapomenu. Nedávno jsme s maminkou vzpomněly. No a když bylo vše nakrmené, šlo se péct. Ať už byla svatba, posvícení, oslava, Vánoce, od paní Stupecké pečení bylo výborné. Jak se mi nechtělo, občas mi vše lezlo krkem, vstávání, polštářek pod koleny, aby nebyla ze země otlačená. Zasednu v kleče k lince a zdobím, vážu koláčky, mašluji, dávám žmolenku… Končilo se okolo poledního na jídlo, kdy děda šel na oběd, potom se dodělalo, co bylo potřeba a další šichta, mytí nádobí, úklid kuchyně 🙂 žádné stroje, myčky, vše ručně… Poctivě.
Tak a peču po letech taky. Něco umím díky babičce, ale mnoho se ještě budu učit 🙂 babi by jen koukala, co je modernosti, co vím, že by vyžila myčku, ale co by nechtěla, aby těsto kynuté, prošlo zaděláním díky stroji. Vůně, když mícháte těsto, bublinky v něm, to Vám stroj nenahradí 🙂 Pokud ovšem neděláte tisíc koláčků a podobně. Takže po očku se babi přiznávám, že zadělávám těsto ručně, pro vůni, dojem, abych postup nezapomněla, ale pokud je toho více? Šup do hnětacího stroje 🙂
Jednou jsem po dlouhé době dělala vázané koláče a nemohla jsem si vzpomenout, jak se vážou, aniž by se v troubě rozpojili… V duchu jsem si na babi vzpomněla a hned slyším “Jak to děláš, to musíš takhle… no a máš to, dej to na plech, dej je víc k sobě” 🙂 Jako kdyby stála vedle mě. Od té chvíle vím, jak je točit, aby se nerozmotali:-)
Děkuji bábinko 🙂
Jo a taky jsem se rozhodla, že si založím firmu, která bude učit paní prodavačky balit chlebíčky a zákusky tak, jak se má – střechou:-) všude do krabic nedávají 🙂 a balit neumí 🙂
To ale zase v jiné kapitole 🙂
Zdroj foto: Marcela Soukupová
