V pondělí 27. 5. jsme spustili web www.zenysro.cz, o pár dní později byla otevřena první Pracovna Ženy s.r.o. v Karlíně. “Evo, to nebude fungovat!,” říkalo mi mé marketingové okolí. Dát ženám prostor se volně vyjadřovat, psát blogy a sdílet recenze je nemožné! Nebylo to nemožné, jen možná trochu nadčasové. Je to devět let.
Někdy si říkám, že to přišlo příliš brzy. Že trend komunit a nás, microinfluencerů, v éře velkých hvězd internetu, mohl přijít o pár let později a já bych si užila v klidu mateřskou. Ale to bych nebyla já.
Tuhle fotku miluji! To jsou ty úplné začátky. Já s Františkem v práci na otočku – kontrola, nápady a těšení, až se to spustí. U toho první foto s naší Irčou. Přišla na první setkání Žen s.r.o. a nechala si ode mě podepsat knížku. Ani jedna netuší, že o rok později přinese první narozeninový dort a stane se naší parťačkou! Stejně tak její kamarádka Radka (sedí vedle), která dodnes patří mezi skalní fanynky.
Fotku s prvním narozeninovým dortem jsem nenašla, ale pamatuji si, že byl připravený za dveřmi, když jsme přišli do práce. Byl od Irči. Ta se o rok později stala naší klíčovou členkou týmu a připravila zase překvápko s celou báječnou partou všech mých žen!
Nevím proč, ale další rok mám spojený se začátkem mé sbírky andělů. Dostávala jsem je od té doby snad pořád, dneska jich mám minimálně stovku a nějak mi to už zůstalo. I kdyby to mělo být jenom pro to, že Ženy s.r.o. byly pro řadu žen nadějí a cestou, jak se seberealizovat a nebo najít pomoc, mělo to pro mě smysl!
Stejně jako v mých blozích a rozhovorech přiznávám, tak i tady to napíšu… byly i roky, kdy se mi nechtělo slavit, bylo to šíleně těžké! Měla jsem hodně starostí, bylo mi smutno, nedařilo se doma, ani v práci. Byly to lekce, na které se nezapomíná a o to s větší pokorou jsem začala každý rok přijímat s velkým díky!
První setkání podnikavých žen v naší pražské Pracovně! Přijely podívat i ženy z Moravy, které se znaly díky naší komunitě jenom online. Společně s kolegyní Helenou a Jitkou pózujeme s našimi tenkrát úplně prvními blogerkami Petrou H. a Afroditou. Veliká radost to vidět a zažít osobně, jak se díky vám tolik žen najednou propojuje!
A tak, jednou z největších výzev, bylo uspořádat první Den, kdy se mám ráda v OC Flora v Praze. Tenkrát jsem vůbec nečekala, jak moc veliké to bude! Jak se to rozjede a že se podaří uspořádat přesně 12 takových dalších eventů. A nebýt covidu, tak jich máme dneska minimálně 20. Co z toho plyne? My se vrátíme!
.png "sa_1653809624_Kolaze (1)")
Tyhle momentky miluji! Naše teráska – tam proběhlo tolik setkání, povídání, sdílení, oficiálních i neoficiálních. Místo, kde jsem strávila 15 let a znamená pro mě velkou část mého profesního života.
Loňské narozeniny a pomyslné loučení s mým kruhem enso, který nás několik let provázel a byl součástí našeho loga. Na mé tváři pár vrásek navíc, o několik kilo těžší, ale pořád s vírou, že spojovat ženy a inspirovat je ke spolupráci má smysl!
Moje veliká radost závěrem. Tahle parta samostatných a mnohem šikovnějších parťaček, které se rozhodly, že pokračovat v tom, co jsem před devíti lety započala, dává smysl a že se do toho opřou ještě více! Ženy moje, díky a hurá do dalšího roku!
Nádhera, moc Ženy přeji dalších xxxx úspěšných let.