Pořádný velký třesk. Ani bych se nedivila, kdyby někoho po dnech bolestí hlavy zrovna v sobotu hlava přestala a on zažíval doslova euforickou radost uzdraveného. Dnešní inspirace je o velké úlevě, o výsledcích našeho úsilí nebo chuti žít – u čehož všeho si uvědomujeme, co jsme tomuto stavu kdysi dávno obětovali, kolik úsilí nás stálo a jak nás to možná i velmi vyčerpalo. Krásný závan jara, který znovu ukazuje na tu cestičku z labyrintů, na nalezení červené nitky, kdy můžete přijít i na to, jak věci spolu souvisí, dát si pár věcí dohromady a přijít na to, jak některé situace ve svém životě uzdravit.
A když si v sobotu sednete nad sklenku dobrého nápoje nebo čaje, zkuste si uvědomit tu svoji sílu, tu, která umí skály lámat. Vzpomenout si na chvíle, kdy jste dokázali nemožné, kdy jste došli k tomu, že jste za sebou nechali stará omezení, kdy popraskaly zdi, kdy zmizely překážky. Je totiž možné, že pokud se nacházíte v nějaké zdánlivě bezvýchodné situaci, kdy vás okolí nebo situace omezuje, že stačí jen napnout síly, nadechnout se, zapřemýšlet – a zjistíte, že tato omezení jsou celkem snadno odstranitelná, protože…. Protože každému je naprosto nic do toho, jak žijete. Váš život za vás tato omezení ve prospěch druhých nebo něčeho jiného, žít nebudou. Budou vás jen dál škrtit. Tak vám přeju krásný den, kdy zjistíte, že kolem vás není zeď… ale krásný labyrint, kterým když projdete, tak budete mít radost z toho, že jste to dokázali. Že je třeba se z života nepokakat ještě předtím, než ho začnete žít.
